Blue Giant

Bylo milé si připomenout Sakamiči no Apollon skrze další podařené dílo s notnou dávkou jazzu a skvělými postavami. Zajímalo mě, jak se tvůrci popasují s výzvou převést na (animované) plátno mangu o hudbě, jejíž kouzlo spočívá mimo jiné v tom, jak i ve své „němé“ podobě dokázala zdařile přiblížit atmosféru z jazzových vystoupení. A díky bezuzdné hravosti animátorů musím říct, že to naštěstí dopadlo na výbornou! Pocity z divoké jazzové hry se snaží vyjádřit nezvyklými nálety kamery či jejími úhly, nečekanými sakuga momenty, hraní si s barvami a výtvarnými styly a… je to zkrátka vřelé, hravé, milé, s minimem postav (všichni jsou sympaťáci), jdoucí přímo na věc a i onen zvrat, který by v jiných anime působil jako to nejprovařenější klišé, je tu podán tak, že nebudete mít problém mu uvěřit. Čtyři hvězdy jasné a blyštivé jako Daiův saxofon. (Viděno v Shinjuku Wald 9, Tokio, 2/2023.) (26.02.2023)

Mám rád jazz, je to živelná a hravá muzika a Blue Giant mi dokázal jazz velmi dobře prodat. Jednotlivá vystoupení byla opravdu povedená, ať už po stránce hudební, ale i výtvarné, kdy jsem si užíval práci s kamerou, ale především práci s barvami, která byla doslova okouzlující, nádherná – prostě impozantní, také se mi líbilo, jak jsou tato vystoupení občas prostoupená různými flashbacky, které prohlubují příběh a krásně s tím vším ladí. Byl to zážitek, a tak jsem ochotný částečně přehlédnout fakt, že je celý příběh jen další tradiční cestou party hudebníků na pomyslný vrchol s pár ohranými klišé, včetně třeba toho, že když postava prohlásí „musíme zesílit“, tak to v praxi znamená, že začne pravidelně běhat – opravdu hodně tréninkových scén a fyzického zesílení v anime probíhá skrze běhání, ale nečekal jsem, že tohle bude i ve filmu o hudbě. Zase je tu tradiční důraz na to, že ti nejlepší by měli být i ti, co dřou nejvíc, že nejlepší hudba je ta, do které dáte srdíčko – ale zrovna tahle poselství mám já rád. Postavy jsou uvěřitelné a sympatické. Dokonce i ty 3DCGI modely použité během hry na hudební nástroje (kterých jsem se nejvíc bál, když jsem viděl trailer), vypadají vlastně docela dobře. Co mi v rámci animace nakonec vadilo víc, bylo stínování formou šrafování, zkrátka občas byly čáry jako stíny na postavách úplně všude. Každopádně Blue Giant pro mě fungoval hudebně, vizuálně i emocionálně a tak mu méně jak 8/10 nedám. (24.11.2023)

I přes to, že k Jazzu nemám žádný vztah, tak mě tento film byl schopen uhranout na velmi vysoké úrovni. Co se mi na filmu líbilo nejvíce, jsou určitě zajímavé postavy, především ústřední trojice, která spolu tvoří velice zajímavou chemii a bylo zábavné sledovat každou sekundu jejich vzájemné interakce. Příběh o mladém klukovi a jeho snu stát se populárním Jazzovým hudebníkem, může někomu přijít jako ohraná pohádka, ale mě to přišlo originálně a zábavně pojaté. V momentech kdy film používá 2D animaci tak jsem koukal s otevřenou pusou, jak krásně to vypadá, jenže když film používal 3D modely postav, tak se mi na to ani nechtělo koukat, jak nehezky to vypadalo a jak zvláštně se postavy pohybovaly, bohužel je to ten největší problém, který byl dost využíván, především u hudebních scén, což tvoří velkou část filmu. Co ale musím vypíchnout tak je překrásná paleta barev, která perfektně doplňovala každou tóninu hudby a každé nadechnutí daných postav. Trvalo mi vážně dlouho, než jsem tento film sehnal a jsem vážně rád, že se tak povedl. DOPORUČUJU 8/10 (28.05.2024)