Veris ubnis melodiebi
Melodies of the Tbilisi Suburbs
Melodii Verijskogo kvartala
Obsahy(1)
Melodie Verijské čtvrti bývají označovány za první sovětský muzikál. S tímto žánrem měli tamní filmaři minimum zkušeností (vzpomeňme hudební veselohry Grigorije Alexandrova, případně Ivana Pyrjeva) a je celkem logické, že zrovna Gruzínům, národu pověstnému svou zálibou v hudbě a tanci, připadla role průkopníků. Šengelaja společně s Anzorem Salukvadzem vycházeli z domácích tradic a napsali scénář na motivy vaudevillů a divadelních her Z. Antonava a A. Cagareliho. V choreografii pěveckých a tanečních scén se údajně inspirovali Oliverem Carola Reeda (1968) a dali vzniknout příběhu situovaného do jedné z čtvrtí starobylého Tbilisi, ve kterém se pradlena Vardo odhodlá k morálně spornému činu, díky němuž však zajistí peníze na školné pro dcery vdovce Pavleho. Georgij Šengelaja byl za svůj novátorský počin oceněn nejen na domácích festivalech, ale i v zahraničí (San Sebastian 1974). Do hlavní role Vardo, temperamentní a dobrosrdečné ženy z lidu, obsadil svou tehdejší manželku, slavnou Sofiko Čiaureliovou, která zde opět zúročila svůj všestranný herecký talent. (NFA)
(více)Recenze (2)
Gruzínský film, v ruské mutaci s názvem Melodii Verijskogo kvartala, obdržel hlavní cenu v Baku v r. 1974 a v témže roce i diplom na mezinárodním film. festivalu v San Sebastianu. Je to jakási až příliš ztřeštěná hudební komedie s potrhlým dějem asi někdy z konce 19. století o touze dvou mladých děvčat studovat tanec a nějaké pradleně,která jim zaplatila 50 rublů za kurs, a o nastalém pozdvižení, když ji zavřeli do basy. Děj vcelku není podstatný, nějak mě nezaujal, ale ty melodie a zpěvy ano, opravdu stojí za poslech. ()
Gruzínská odpověď na Šumaře na střeše. ()