Hladoví po úspěchu

sympatický gastronomický Whiplash, který na jedné straně má všechny potřebné ingredience - velmi dobrou technickou stránku. sice nijak originální, ovšem vděčný příběh. neokoukané prostředí a v neposlední řadě i snahu o jakousi formu přesahu mimo klasický vztah učitel - žák. Na straně druhé ovšem ty ingredience míchá a vaří zbytečně dlouho, takže se mu výsledný pokrm chvílemi připaluje a chvílemi zase úplně rozpadá na kusy. Netuším, jestli mají tvůrci ve smlouvách, že jejich výtvor nesmí mít pod dvě hodiny, ale tady je to - jak už bývá u Netflixu nedobrým zvykem - opět na škodu. Je to sice pořád jedna z těch lepších novinek, která za shlédnutí určitě stojí, ale mohlo to dopadnout podstatně lépe...65% (14.04.2023)

Nepodceňoval by som viacúrovňovú optiku tohto filmu. Ide o ukážku fascinácie remesla až do špiku kostí. Mentálne, fyzicky aj sociálne veľmi intenzívny zážitok so širokospektrálnosťou detailných podnetov na vnímanie. Vizuálne a strihovo bohatý, s troška klišoidnosťou (v rámci normy). Výborný zápas medzi majstrom a jeho žiačkou, ktorý sa prelína ďaleko za bežnou konkurenciou v rámci hierarchie kuchyne. Keď sa jej (žiačke) po čase podarí šliapať ďalej, nastavia sa jej nové prekážky, ktoré musí prekonať v čase a priestore. A do veľkej miery jej šéfkuchár robí neustále peklo (pôsobí troška ako Nortonov Iluzionista). Príde na katarziu, ktorá je intenzívna. Nehovorím ale, že najoriginálnejšia, ale v kontraste thajskej réžie a zaujímavých podnetov na zamyslenie, vskutku magická skúsenosť na strávenie. (14.01.2024)

Řemeslně solidní práce, na jejíž propracovanost a chytré (a přitom úsporné) využití zpomalených záběrů je radost pohledět, ale scénáristicky je to celé očividné už od prvních scén a je to ještě horší, když to pak svoji (taktéž očividnou) myšlenku o tom, jak bohatí vykořisťují chudé, neustále opakuje dokola celé dvě hodiny a něco, ve významově naprosto stejných větách. Vlastně je tu málo scén, kde by o tom postavy neustále nemluvily a ty ostatní jsou jen o tom, jak se hlavní hrdinka pod vlivem touhy po úspěchu v gastronomii změnila k horšímu. A když se její symbolický boj se svým učitelem dostane k rozhodující "bitvě", můžete si vsadit, jak se nakonec Aoy rozhodne. Nejspíš to uhádnete už na začátku. Přitom mám filmy z prostředí profesionální gastronomie rád, ačkoli takové, kde zápory převažují nad klady nebo je to aspoň vyvážené a Hunger takový je, ale spíš než ten budu určitě stále víc preferovat Bod varu, který je v tomhle mnohem více fascinující, hutný a nepředvídatelný. Tohle stojí na jednom z nejokoukanějších narativních schémat, jaké existuje a když se vám ho povede rychle prohlédnout, tak pro vás celý film nebude na víc než jedno zhlédnutí. 3* (04.05.2024)

Temna pohadka. Film se bude libit zvlaste tem, kteri maji radi drama ve stylu Whiplash s exotickymi kulisami a psychologicky kulinarsky thriller. Vypraveni mohlo byt vice vypointovane, ale film jako celek funguje perfektne. Rezie, herectvi a vizualni stranka jsou vynikajici. Odlisni lide zde zapasi s tezkostmi pri uspokojovani neuspokojitelnych potreb ostatnich , ale mezi tim neni moc jasne, co chce jeste film rict. Ukazuje jak nas jidlo definuje. Jidlo ma socialni vyznam pri konzumaci. Lide jsou rozdeleni socialnim statusem. (26.05.2023)

// Whiplash 107 minut, Bod varu dokonce 92, tohle má 137 a z trojice filmů "hektické prostředí a touha stát se best of the best" je to bohužel nejslabší. Přitom příběhové ambice i snahy o společenský přesah to od žánrové konkurence dostatečně odlišily, vizuálně to bylo oslňující a ti dva ústřední herci předvedli neskutečný koncert nervů, krve a slz. Jenže mezitím se to taky několikrát rozpadlo, složilo, a pak zase rozpadlo, což je u tak dlouhého filmu prostě průšvih. Pořád je to jedna z těch lepších novinek na Netflixu, kterou upřímně stojí za to vidět už jen z hlediska prostředí, teda pokud na ni máte čas, obávám se ale, že na konci roku už si na film vzpomene jen málokdo. Což je prostě škoda, protože potenciál pro dalšího Parazita tu byl ohromný. 6/10 (12.04.2023)