Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (5 308)

plakát

Psychohydrography (2010) 

Ten hybrid dokumentu a experimentu o cestě vody od horského pramene po splynutí s mořem do jisté míry skutečně zajímavý je. Jenže na hodinu stopáže to podle mě fakt nevystačilo a navíc je to celé spíš jen zajímavé, než aby to bylo skutečně povedené. Záběry kamery hezké, práce se zvukem včetně jeho propojení s obrazem taky slušná, ale žádné silnější dojmy z toho prostě nemám. Navíc když se zamyslím nad tím, jak by takové téma zpracoval Benning nebo Clipson... 3*

plakát

Sexy bestie (2000) 

Když pominu tu dost nudnou část mezi koncem úvodní scény a příchodem Bena Kingsleyho, tak se mi to vlastně docela líbilo. Na to, čím to je, to totiž funguje slušně. Zápletku to má zajímavou, natočené i zahrané je to naprosto dokonale, má to slušně napsané dialogy, většinu času i podmanivou pomalou atmosféru (kterou Glazer více méně umí dost slušně, což mi potvrdil i u Under the Skin, které mi ale sedlo víc) a celé je to i docela podivně natočené, což mi sedlo taky, Bůhvíjak dokonalá věc to není a postrádá to pro mě nějaké silnější dojmy a žádná myšlenka z toho taky nevypadla (což mi nevadí, když o to ani nešlo), ale na slabé čtyři mi to vystačí. Ten příběh o gangsterovi, který chce seknout nadobro s řemeslem, ale přitom je neustále násilně přemlouván a terorizován svým bývalým komplicem Donem aby nekončil, má totiž něco do sebe - aspoň teda pro mě. Slabé 4*

plakát

After We Leave (2019) 

Chlápek se shodou okolností dostane k vízu pro dva, díky kterému může s nějakou ženou opustit Zemi, se kterou to jde podle všeho od desíti k pěti. Problém je, že on manželku nemá, jedině tak ex Vanessu, kterou se snaží najít a opustit nadobro Zemi s ní. Ten námět úplně špatný není, ale je to TOTÁLNĚ nezvládnuté. Postavy jsou představené mizerně a nezajímavě, jejich osud mi byl celou dobu úplně ukradený, takže asi to byl hlavní důvod toho, proč mi celý film přišel tak strašně nudný, mdlý a naprosto bez atmosféry a citu pro tempo. A tady vlastně s komentářem můžu skončit, jelikož to na tom stojí a padá. Je to jen chaboučké, nezajímavé drama, která kromě té dějové linky nemá vůbec co nabídnout. Navíc i na ten sci-fi prvek se tu zvysoka kašle, špatná budoucnost lidstva je nám představena ve dvou konkrétních a krátce řečených událostech, ale nijak dál se s ní nepracuje. A je to strašná škoda, protože by to celé určitě dost oživilo. Navíc ani ta možnost opustit Zemi v tom moc roli vlastně taky nehraje. Takže nějakých kladů v tom vidím naprosté minimum, snad jen ten prvotní námět. Btw ta rozklepaná kamera mi přišla strašně otravná... 1*

plakát

Vítejte u mě (2014) 

Strašná škoda toho totálně nezvládnutého konce. Ten totiž mé čtyřhvězdičkové dojmy srazil o celou hvězdičku dolů. Když pominu nudných, pseudoumělecky působících úvodních 20 minut, rozjede se z toho slušná tragikomedie o jedné smutné, lehce mentálně postižené holce, která úplnou náhodou vyhraje 86 milionů dolarů, přestěhuje se do kasina a většinu peněz vrazí do toho, aby měla vlastní pořad v televizi, který by byl jen o ní - což se jí taky povede. Je to dost zábavné i smutné zároveň, vůči hlavní hrdince je ten film cynický, ale stejně jí úplně neopovrhuje a prostě se jí snaží vystihnout jako uvěřitelnou postavu. U těch ostatních postav to sice s jejich představením trochu hapruje, protože o nich víme minimum, ale dlouhou dobu to byl jediný problém, co jsem s tím filmem měl. Celkem i napnutě jsem tak čekal na závěr, který sliboval dost emotivní zážitek, ale nedošlo k němu. Místo toho to nikam vlastně ani nevygradovalo. SPOILERY Netuším, jestli si něco vůbec uvědomila, když vlastně jen poděkovala před kamerou pár blízkým lidem, ale pak jim ani nedala slovo. Gině, její bývalé nejlepší kamarádce, sice ukázala, že jí na ní asi záleží, ale udělala to hlavně ve formě peněz, což Gina předtím odsuzovala. Dalo by se v tom dlouho pitvat, jelikož sedm milionů dolarů člověk fakt jen tak neodmítne, ale stejně mám pocit, že to žádná Gina nebyla a fakt to byla jen nějaká jí podobná dablérka. A Alice to nepoznala. KONEC SPOILERŮ Vůbec ten konec je tak strašně divně udělaný, jelikož se vykašle na vše co předtím budoval a dá se samotný interpretovat hned několika způsoby. Takže jestli se jednalo o parodii na reality show happy endy, nebo jestli to fakt celé má šťastný konec, nebo jestli vše udělala jen mechanicky (pro show) a uvnitř sebe si uvědomila kulový... Fakt je to dost nezvládnuté a absolutně netuším, co mi ten film chtěl vlastně říct, protože z toho plynou různé (i protichůdné) myšlenky, které se v tom během filmu vyjeví, ale dál se s žádnou víc nepracuje. Fakt škoda, protože poutavé to je, dlouhou dobu to funguje jak má a do toho konce bych se nebál říct, že se mi to líbilo. Takhle se ale režisérka vykašlala na všechen potenciál, který z toho krapet bizarního námětu vytvořila a zakončila vše nemastně, neslaně, chladně - no prostě nijak. Silné 3*

plakát

Doors (2021) 

Tak jsem doufal, že by to mohlo být aspoň o něco lepší a že by to mohlo mít líp využitý ten nápad než v Portals, ale ne ty vole, je to ještě o dost horší... Portals aspoň ze začátku mělo silnou atmosféru a aspoň se to dokázalo tvářit celistvě, ale tady je už úplně jedno, co se v těch povídkách stane, nevysvětlí se opět lautr nic, atmosféru nebo napětí to nemá už vůbec a navíc ty jednotlivé povídky jsou tak strašně mdle a stupidně napsané, že na tom těžko hledám něco pozitivního. Ta slabá hvězdička je jen za tu první povídku, která jediná jakž takž funguje, i přes ty podivně šablonovité postavy, jejich dementní chování a jeden směšný zvrat. Ten zbytek - kromě samotné existence Klepačů - už stojí za prd totálně a čím blíže je nějaká povídka konci, tím je horší, tím víc to má blbější scénář a tím víc je to amatérštější. Hlavně je to celé ale strašně nudné, protože když člověk vytuší, že z toho nic nevypadne, tak úplně ztrácí chuť to sledovat dál. A opět mě nejvíc na tom štve to, že tak skvělý námět zůstal opět naprosto nevyužit, nepromyšlen a nějaký třetí pokus udělat něco podobného už snad radši ani vidět nechci. Ale tak aspoň mě pobavilo, že se po celém světě objevila hromada huňatých šedých koberců, která má jakože představovat mimozemské portály. Jo, a kterého myslitele napadlo do toho vkládat ty texty, které mají jakože být (asi) tím, co říká ten portál? Působí to strašně směšně, hlavně to HELP! Ale nic mě nedostalo tolik, jako monolog kamene, to už jsem měl pocit, že si ze mě tvůrci už dělají prdel :D Proč to nemohli celé natočit jako komedii? Slabá 1*

plakát

WolfCop (2014) 

Ale jo, je to fajn. Lepší práce s tempem, záživnější úvod a mnohem víc absurdních nápadů by tomu jen prospělo a víc to oživilo, ale docela to funguje i tak. Docela jsem se u toho bavil (ačkoli i na trapné scény bohužel došlo), je to i správně absurdní, pár dobrých nápadů v tom je a je i vidět, že to mělo nějaký scénář a režisér si nevystačil pouze s prvotním nápadem. To všechno je fajn, ale když to srovnám třeba s takovým VelociPastorem, tak o docela velký kus nad WolfCopem vyhrává... 3*

plakát

Balada o smutné trumpetě (2010) 

Jako jo, je to celé strašně ujeté, vymyká se to snad všemu, ačkoli do jisté míry jde jen o hodně, hodně šílený romantický film a kromě toho romantického žánru je to ještě dost zvláštní mix dramatu, komedie, akčňáku, thrilleru (+ dejme tomu hororu) a válečného filmu, ale když se sám sebe zeptám, co mi to vůbec dalo, docházím k odpovědi, že vlastně nic. Rád jsem to viděl a zaujalo mě to určitě, ale i přes všechny ty podivnosti v tom mám pocit, jako bych právě dokoukal něco průměrného a lehce zapomenutelného - ačkoli vím, že na tohle fakt jen tak nezapomenu. Ale toho pocitu se prostě zbavit nemůžu a tak si nejsem jistý, jestli za to může především nezvládnuté práce s tempem (obzvlášť ve finále už to na mě trvalo moc dlouho) nebo to, že tu jsou všechny postavy nesympatické. Nebo něco jiného. Tak jako tak, víc jak na tři to nevidím. A ani mi nepřijde, že by z toho plynulo cokoli hlubšího. Možná to, že Francův režim odrodil blázny? Ale těžko říct, jak moc to tam fakt je a jak moc to tam vidím já, navíc mám pocit, že ten film se o něco hlubšího ani nepokouší a že mu šlo jen o tu zběsilost a podivnost. 3*

plakát

Luca (2021) 

Už když jsem se o tomhle filmu dozvěděl a když jsem k tomu viděl první trailer, bylo mi jasné, že na tohle prostě musím do kina zajít. Důvod je prostý. Je to hlavně kvůli tomu nápadu, který vlastně vždycky byl mým dětským snem (a dál se v tom pitvat nebudu), ale nikde jsem nenašel nic, co by mu bylo podobné. Teda jo, částečně tomu odpovídá Malá mořská víla a seriál H2O, jenže obojí mi přišlo vždycky moc holčičí a obojí mě i přes ten námět vůbec nezajímalo. Když se ale objevila Luca, skrytě jsem doufal, že by ty moje divné dětské sny mohly být konečně splněny - a tak jsem se dneska s pár obavami vydal do kina a odešel jsem naprosto nadšený. Měl bych pár drobných výtek k představení toho světa, ale jinak u žádné jiné nemám a strašně jsem si to užil - navíc vidět to jako dítě, možná by to byl můj vůbec nejoblíbenější film (ale takhle k tomu kupodivu taky nemá daleko, jen má silnou konkurenci). Je to hrozně milé, pohodové, optimistické, není v tom žádná velká akce a plyne to spíš pozvolně, ale zato dost funkčně, jelikož se mi povedlo naladit přesně na tu správnou vlnu s tím filmem (a kdybych to přehnal, tak by se to na Disney/Pixar film dalo označit i jako poetický film), ten humor v tom je takový jemný, ale přesto funkční a obejde se bez fekálního humoru, postavy jsou hodně sympatické a okamžitě si mě získaly... Navíc se mi líbilo, že máma hlavního hrdiny Lucy se jmenuje úplně stejně, jako moje máma, to mi ten film ozvláštnilo ještě víc. A ten nápad s hodnými vodními příšerkami, co poznávají svět na souši, jsem si pochopitelně zamiloval hnedka a to víc se mi líbí, že tak skvěle funguje, aspoň pro mě. Obávám se, že si to tu moc velkou přízeň nezíská a někteří od toho budou čekat takový ten animák, který se snaží být hrozně pro děti (humorem, postavami...) a zároveň hrozně pro dospělé (hlubší myšlenkou) typu V hlavě nebo Duše (akorát tenhle typ animáku moc často nefunguje tak jak by měl a nedokáže najít tu prostřední cestu mezi tím vším, takže u toho člověk nechápe, na koho to teda chtějí tvůrci orientovat především), ale Luca taková není. Luca ale ani není vyloženě jen pro děti, ale prostě takový ten "feel-good" film. Prostě film, u kterého se po celou tu stopáž budete cítit dobře, zapomenete na všechny starosti a naprosto si ho tak užijete. V tomhle funguje naprosto skvěle. Navíc úplně "prázdný" není, jelikož celý hodně je o důležitosti přátelství a rodiny - což sice rozhodně není originální téma, ale to mi překvapivě vadí úplně nejmíň a tady navíc funguje dokonale. I to prostředí slunné Itálie sem skvěle pasuje a přitom je nenucené a bez žádných násilně přidaných moderností, což taky dost cením. Za mě teda naprosté nadšení a dokonalé splnění mých dětských snů, které sice moji top 10 oblíbených filmů nenaruší, ale mezi mé ostatní oblíbené filmy co mám na profilu své místo najde určitě - a možná i v té top 50. Dokonce bych na to i klidně do kina zašel někdy znova, až tak moc se mi to líbilo. 5*

plakát

Alenka v říši divů (2010) 

Předlohu si už moc nepamatuju, mám pocit, že když jsem byl malý děcko, táta mi ji četl před spaním, ale to už je dost dávno a tak s ní tenhle film porovnávat nemůžu. Nicméně tahle Burtonova Alenka mě chytla jenom ze začátku, ale pak jsem se u toho s přibývajícím časem začal stále víc a víc nudit. Celé to totiž plyne tak nějak bez kouzla, bez nějaké větší fantazie (která u Burtona bývala typická) a od nějaké 40. minuty i bez atmosféry. Navíc většina postav mi přišla otravná a mám stále větší pocit, že se Burton už vytočil a jen kopíruje sám sebe, protože přesně tak ty jeho novější věci vypadají - včetně Alenky. Ta sice do určité chvíle nějak funguje a občas mě měla čím zaujmout, ale sama o sobě je taková nic moc. Tu Švankmajerovu Alenku mám teda daleko radši. Slabé 3*

plakát

Tokio! (2008) 

Popravdě moc nechápu, jaký byl cíl téhle antologie. Všechny její povídky jsou totiž každá o něčem jiném a společné mají snad jen to, že se odehrávají v Tokiu, ale jinak nic. Možná šlo právě jen o to, aby tři různí filmaři Tokio vyobrazili po svém, ale oni místo Tokia vyjadřují spíš skutečně každý něco jiného... Nicméně, k jednotlivým povídkám - INTERIOR DESIGN - Tahle povídka se mi líbila asi ze všech nejvíc, jelikož se Gondrymu povedlo to správně (ale ne dokonale) uchopit. Má to chytrou pointu, ten bizarní zvrat do toho pasuje (mladý pár, kluk má jasné ambice, holka ale netuší co od života chce, nezapadá ani do té metropole a tak se z ní stane... no, uvidíte sami) a dokonce je do toho funkčně zapojený i humor. Takže jo, tohle se mi líbilo. (4*), MERDE - Strašně jsem se snažil v tom něco najít (třeba kritiku závislosti na materiálních věcech nebo pohrdání celým světem), ale nakonec mi došlo, že Carax nejspíš žádnou pevnou vizi neměl a jenom nechal pobíhat jakéhosi "netvora z kanálu" Tokiem, nechal ho tam dělat totální bordel včetně bombardování náhodných lidí a počítal s tím, že si v tom každý něco najde, ačkoli to v tom vůbec není. Takže je to vlastně jen lartpourlartistická vychcanost, ve které můžete vidět úplně všechno když chcete, ale ve skutečnosti je to jen naprosto prázdný film o ničem. Který navíc trvá dlouho a kromě začátku mi i přišel docela nudný. (2*) SHAKING TOKYO - Tohle stačilo víc domyslet a bylo by to skvělé. Atmosféru to má slušnou, námět hodně zajímavý, ale ve finále to celé vyšumí do ztracena a vlastně jsem ani nepochopil, co přesně způsobuje ta zemětřesení. Nejspíš to všechno mělo zobrazovat jeho psychický stav, ale nejsem si jistý - zemětřesení mělo symbolizovat jeho strach z lidí? Tím pádem proč žádné zemětřesení nebylo když konečně vyšel ven? Pochopil jsem, že ty prázdné ulice a že jsou všichni lidi jako on navěky zalezlí doma má symbolizovat to, že se s lidmi nedokáže vůbec bavit, ale třeba ta tlačítka jsem nepochopil. Nějaký smysl mi to dává, ale pořád mám pocit, že to chtělo líp domyslet a dotáhnout. Ale stejně to cením, od Ponga bych něco povedeného fakt nečekal. (3,5*) CELKOVÉ HODNOCENÍ - Není to moc konzistentní, dvě povídky jsou docela dobré, ale jedna je slabá a ani u jedné nemůžu říct, že by mě nějakým způsobem odrovnala. Celkové dojmy z toho mám lehoulince nadprůměrné, ale to mi stejně na víc jak tři hvězdy nevystačí - a víc stejně ani dát nechci. Je to spíš jen zajímavé než cokoli jiného. Jen mi teda vadí, že ze všech tří režisérů tu není ani jeden Japonec, což se dá chápat, pokud to měl být pohled na Tokio zbytkem světa, ale tím pádem zase nechápu, proč v tom jsou dva Francouzi. 3*

Reklama

Reklama