Reklama

Reklama

Philippe Garrel: Portrét umělce

  • Francie Philippe Garrel - Portrait d'un artiste
všechny plakáty

Obsahy(1)

V letech 1985 až 1989 rekapituluje Phillipe Garrel svou filmovou tvorbu společně s Thomasem Lescurem, aby zpracovali materiál pro knihu Une caméra a la place du cour (Kamera na místě srdce). Tato epizoda z cyklu Současní filmaři je další kapitolou. Stejně jako v knize má i tento dokument podobu dlouhého interview s Garrelem, které je přerušováno vybranými sekvencemi z jeho filmů. Poznáváme tak filmaře se smyslem pro umění, lásku a vášeň, bez kterých by nemohl přežít a které zdědil po svém otci Mauriceovi. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

Co je to film? -- Proč se mě na to ptáte? -- Proč ne? Co je to film? -- Způsob, jak se uživit, když máte pocit, že jste jiný, a jste mladý. -- Takže je to jedna z cest, jak přežít? -- Ano, protože kamera vás může ochránit. -- Takže je to jedna z cest, jak přežít? -- Když stojíte za kamerou, jste v bezpečí, přežijete. Zbavíte se stihomamu… cítite se dobře a obrněný proti skutečnosti. -- Jak by vás mohla ochránit? -- Kamera? Nevím… ale chrání mě. Většinou se neví, jak na to, ale když víte, jak s ní zacházet, s ní se dostanete kamkoli, a získáte si respekt. -- K tomu stačí být filmařem? -- Ano. Když jste trochu blázen, tak ano. -- Umožňuje vám, jako umělci, získat respekt? -- Jo, jako někomu, kdo chce myslet jinak…. Proč si myslím, že bych se měl chránit? Nevím. Ale vždycky jsem si to myslel. -- Takže je to taktika? -- Ne, to je kvůli tomu, že… miluju život, chci žít… Nevím, proč si připadám v bezpečí, když dělám film. Pokaždé, když jsem nevěděl, co se životem, a prošel jsem si už ledasjakým obdobím, natočil jsem film. Takhle jsem přežil. A takhle to bylo s většinou mých filmů. S těmi o lásce i o ztrátě rovnováhy… ______ (Začátek jednoho odzbrojujícího rozhovoru, ptal se André S. Labarthe, odpovídal Philippe Garrel) ()

Reklama

Reklama