Červený balónek

Neškodná obrazová záležitost, sázející na francouzskou poetiku.. V polodokumentárním stylu vzniknuvší snímek o chlapci, jehož průvodcem se stane veselý balónek, který vzbuzuje závistivé pohledy kolemjdoucích.. Nakonec se ale spojí všechny balónky francouzské metropole a vynesou hocha vysoko nad hlavy závistivců.. milé.. ale lehce zapomenutelné!! (21.12.2010)

Spoilery. Moc se mi líbilo, jak při dešti žádal kolemjdoucí, aby ho schovali pod deštník i s tím gigantickým balonem, takže v závěru, jediný na koho nepršelo, byl právě balon a ostatní měli pod deštníkem jednu ruku. Skvělé bylo taky jeho zamilování do modrého balonu a jak to klučina naprosto ignoroval stejně jako tu holčičku. Prostě zodpovědný a svérázný byl ten Pascal. Konec? Fňuk.. umřel - balonek nikoliv Pascal. Ale pak se všecky balónky (předpokládám) Paříže spojily a chlapce přiletěly rozveselit a odnést do lepších krajin, pryč od balónovrahů, závistivců, nepřejícných hlídačů autobusu, přísné babičky a protivného ředitele. Popravdě po snímku Billy's balloon, který jsem dnes viděla, jsem čekala, kdy ho pustí.. ale ony ne.. tohle byly hodné balónky a zase mi navrátily víru v ně. Beru vás balónky zase na milost. 4-5* protože to bylo zbytečně dlouhé. (13.07.2014)

Snaží-li se člověk popsat něco natolik poetckého, obvykle narazí a problém nepopsatelnosti. I kdybych se pokusil popsat veškeré pocity, které ve mě film vyvolal, nepodařilo by se mi v nikom z vás ani vykreslit, ani podtrhnout jeho genialitu a brilantnost. Jako malý kluk jsem měl knihu, která obsahovala prakticky jen screenshoty z tohoto filmu a text popisující děj, napsaný velkými písmenky. Doteď si živě pamatuji ten magický efekt, který mi přivodilo její otevření a pohled na první z poskytnutých scenérií, stejně jako prakticky jakýkoliv jiný moment s tímto filmem. Hned, co jsem trochu povyrostl a začal sbírat filmy, snažil jsem se marně sehnat i tento - povedlo se to až po několika letech a já i teď vidím, jak ho přebírám a trávím zbytek pracovního dne v nedočkavosti, jak ho doma zasouvám do mechaniky a po vší té době ho pouštím. Pamatuji si, jaké bylo počasí a jak voněl vzduch, když jsem se na něj koukal s přítelkyní a jsem si jistý, že tenhle film bude mezi několika málo věcmi, co se mi před očima promítnou než zemřu a že mne všechny tyhle vzpomínky na něj budou těšit po celý zbytek života - a to je něco, za co je "jen" dát pět hvězdiček doopravdy málo. (12.08.2005)

Poetika Červeného bálónku mě dostihla teprve až na konci snímku, nicméně si tohoto filmu cením zejména kvůli výbornému zachycení "atmosfér" Paříže a obyčejného života v ulicích, uličkách a zákoutích. Asi budu vypadat jako pěkný barbar, ale občas mi film (v tom nejlepším smyslu) připomínal (tím jak v nás vyvolával naivní dětinskost) krátký film Krteček a koberec a nebo (kvůli výrazné barevnosti) reklamu na televizní obrazovky Sony Bravia. Psát o tomto filmu by bylo zbytečné plýtvání slovy, když už to přede mnou udělal někdo a líp. (10.03.2009)

Paríž nedokáže byť v žiadnom filme iná, ako kúzeľná a detská nevinnosť nedokáže byť nikdy nedojímavá. Zároveň však detská zloba dokáže byť riadne zlomyseľná, pretože dieťa ešte nedokáže rozoznať tak úplne otázky mravnosti. Kto niekedy zažil na základnej škole osamelosť a bol aj nebodaj šikanovaný, pre toho sa môže stať Červený balónik mimoriadnym filmom. Najmä svojou symbolickosťou a jej iracionálnym prejavom. Povedal by som že nielen pre Tarkovského bol tento film inšpiračným zdrojom, niektorými prvkami a lyrickosťou pripomenie Tatiho, rozložením mizanscény a spočiatku súbežných činností vo viacerých plánoch najmä Playtime. Alebo možno aj Truffauta vo Vreckovom. (07.10.2014)