poster

Paříž spí (festivalový název)

  • Francie

    Paris qui dort

  • anglický

    The Crazy Ray

    (festivalový název)

Krátkometrážní / Sci-Fi

Francie, 1925, 36 min

Režie:

René Clair

Scénář:

René Clair

Kamera:

Paul Guichard
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kaylin
    ****

    Samotný nápad je prostě geniální. Nechte lidi zamrznout. Prostě budou jen stát, jako kdyby se čas zastavil. Pouze pár vyvolených se bude hýbat. Proč se to stalo? Anebo ještě lépe: Co udělají, když mají najednou neskutečné možnosti - mohou okrádat, ubližovat, dovádět. Ne, film není nijak explicitní, to v té době patrně ani nebylo možné, on je navíc spíše hravý, ale jako sci-fi své doby je to skutečně parádní.(3.2.2015)

  • Anderton
    ***

    Takéto staré nemé filmy majú u dnešného diváka tú nevýhodu, že už nedokážu byť dostatočne dramaturgicky zábavné. Ich zábavnosť spočíva v dešifrovaní ich odkazov v kontexte doby. Taká je aj Spiacia Paríž, ktorá je zaujímavá svojou kamerou, invenčným sci-fi nápadom a niekoľkým krkolomne natočeným scénám. Na jeho pochopenie doporučujem prečítať text v knihe 101 scifi filmov. Je to skôr film, ktorý má hodnotu pre študentov filmovej vedy a divákov, zaujímajúcich sa podrobne o históriu kinematografie. Mňa zaujal najmä tým, že už pred takmer storočím scenáristi používali dodnes prevládajúcu scenáristickú formulku dvoch základných bodov obratu v prvej a tretej štvrtine filmu (príjazd lietadla a nájdenie vedca). Percentuálne je film nehodnotiteľný.(2.10.2012)

  • dwi
    ****

    Za námět pro svůj úspěšný debut si René Clair vybral napínavě groteskní děj, jehož realizace, díky absenci větší finanční sumy, spočívala převážně v neutuchající režisérově invenci. Základy filmařského umu pochytil od jiného, neméně známého francouzského režiséra L. Feuillada, u něhož se inspiroval fantaskně šílenými nápady. Zlotřilý Profesor X speciálními paprsky uspí celou Paříž, kromě několika málo šťastlivců. Ti po počátečním šoku rychle vystřízlivějí a začnou si užívat výdobytků tohoto stavu. Okrádají „spící“ lidi, ale i sebe sami navzájem. Po jisté době ovšem radost střídá znuděnost. Hlavním zájmem mužského pokolení se stává jediná bdící slečna do doby, než je odhalen příbytek geniálního profesora. Paříž spí je originálně zpracovaným snímkem (střídání bdící a spící fáze, dynamická Defassiauxiova a Guichardova kamera, naivní kulisa ďábelského aparátu) s množstvím komických momentů a akrobatických situací. Již v této prvotině Clair potvrdil nejen smysl pro komiku, který zúročil v pozdějších fenomenálních dílech, ale i vytříbený talent.(28.11.2004)

  • Oktavianus
    ***

    Příjemný groteskní sci-fi kraťas bez nějakých hlubších ambicí, ale zábavně udělaný a dostatečně krátký, aby se divák nenudil. Jasně, ono blbnutí nad "spícími" lidmi, zamrzlými ve svém pohybu, má zdaleka nejblíž ke grotesce než nějakému vážně míněnému příběhu o fantastických vynálezech a bitkách o jedinou dívku, ale vůbec to nevadí. Co naopak vadí, je to, že Paříž skutečně nebylo možné uspat, takže především v úvodních sekvencích se neustále v záběru míhají jedoucí auta a pochodující lidi, kteří do záběru nepatří, ale asi nebylo možné celou Paříž vylidnit. Jako dokument doby je to ovšem k nezaplacení - takhle vypadala Paříž, když tam žil Hemingway, Fitzgerald, Picasso a další... ach :-) Škoda jen, že kromě hraní si s myšlenkou zamrznutí filmeček nepřináší nic dalšího - pár gagů, soupeření o děvče, rozuzlení s profesorem. A to je celé. Ale René Clair měl Paříž - a najmě Eiffelovku - opravdu rád. Je to vidět.(9.9.2015)

  • carnacv
    ****

    Nádherná ukázka toho, co udělají lidé namísto toho, aby..., když tu mohou .... Vždy se velmi rád na tyto starší kousky podívám. Je sice pravda, že v dnešní době už nemají ten správný tah a člověk se musí tak trochu smířit s jistou nudností, ale zase na druhé straně je zde jedinečná příležitost shlédnout to, čím se naši předci bavili. No vezměte si, zda byste za tohle dali dnešních 120 Kč :). Docela jsem i v této souvislosti zvědav, co bude bavit budoucí generace, neboť předpokládám, že jim též dnešní tempo nebude stačit. Co se režijního umu týče, je zde velmi zajímavé, že byť režisér využívá i statických snímků, v mnoha případech volí hrané statické pozice, což klade vysoké nároky na um herců, a na mě výsledný efekt působí velmi zajímavě. Není též od věci zaměřit se na posun kamery, neboť pohyb není plynulý, jak jsme v dnešní době již zvyklí, ale sestává vždy z několika trhaných posunů, což přikládám zejména tehdejším možnostem natáčení aparátu. No a na závěr jedna hláška z filmu "A thief always come in handy."(17.11.2014)

  • - Děj je prostoupen množstvím protikladů, jako jsou napříkald utopie a dystopie, pohyb a nehybnost nebo statické a pohyblivé obrazy. (SallyZen)

  • - Toto experimentální dílo je často mylně prohlašováno za první sci-fi film. Důvodem je skutečnost, že v době vzniku mnozí nevěděli o existenci filmu Cesta na měsíc (1902). (SallyZen)

  • - Film se dochoval i v původní delší verzi, která obsahuje 67 minut. (Perugino)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace