Režie:
Bedřich LudvíkScénář:
Bedřich LudvíkKamera:
Josef NekvasilHudba:
Bedřich LudvíkHrají:
Luděk MunzarEpizody(15)
-
Stromy se na nás dívají (E01)
-
Pražské památné stromy (E02)
-
Slovanská lípa versus germánský dub (E03)
-
Stromy žijí s lidmi (E04)
-
Stromy a boje (E05)
-
Věkovité stromy nad hladinou (Třeboňsko) (E06)
-
Žižkovy stromy (E07)
-
Stromy královské (E08)
-
Stromy osobností (E09)
-
Stromy u hradů a zámků (E10)
-
Stromy umělců, stromy umělci (E11)
-
Stromy klášterů a poutních míst (E12)
-
Nejen duby, buky, lípy (E13)
-
Stromy pohádek a tajemných sil (E14)
-
Stromy s "nej" (E15)
Obsahy(1)
Dokumentární cyklus Paměti stromů navazuje na úspěch předchozího seriálu Rozhlédni se, člověče. Pozornost průvodce Luďka Munzara se tentokrát zaměří na památné stromy Čech, Moravy a Slezska. (oficiální text distributora)
Recenze (42)
Patnáctidílný český seriál Paměť stromů jsem si jako milovník přírody a cestování nemohl nechat ujít. Navíc jsem si byl jistý určitou kvalitou pořadu, protože se jednalo již o třetí podobný seriál, který moderoval Luděk Munzar. Ten nás zasvětil do hledání pramenů českých řek, pak jsme s ním stoupali na rozhledny a mně se oba seriály více či méně líbily. V době vzniku seriálu tedy v roce 2002 byl takový nápad zcela ojedinělý a jej velice rád chválím, protože nic takového tady ještě nebylo. Tvůrce seriálu Bedřich Ludvík by měl za tento nápad dostat pochvalu před nastoupenou jednotkou a diplom ručně podepsaný. Dokonce šikula Béďa natočil i ústřední a potažmo jedinou píseň, která byla bohužel tak často omílaná jako v pramenech a tak se mi postupně úplně zhnusila. I tady platí ono příslovečné - čeho je moc toho je příliš. Vůbec jsem ale nečekal, že by se mi nejvíce ze všech tří seriálů líbil zrovna tento o stromech. Pravděpodobně za to mohou ty krásné slova, která průvodce celým seriálem Luděk Munzar povídal u některých stromů, jednalo se o pěkné a zasvěcené vyprávění, jenž mne bralo u srdce a já za to skvělé povídání tleskám. Měl jsem pocit, že ty romantické věty vyslovuje od srdce a nejedná se o naučený text. Jako když básník zamyšleně píše na papír věty, která cítí u srdce, sedíc třeba zrovna pod stromem v krajině, kteroužto pozorujíce tvoří nové poetické dílo. Ano, často smutné, jen ojediněle veselé vyprávění o událostech, kterýchžto byl strom kdysi svědkem, mne opravdu nadchly. Přál bych si, aby takových vlastivědných a poučných pořadů vzniklo co nejvíce, aby zaslepení uviděli, aby hluší uslyšeli, aby nevěřící uvěřili, jakou máme u nás v České republice krásnou zemi. Za nádherný český seriál proto uděluji čtyři stromové hvězdy ****, a nebýt často se opakující písně bych dal i pět. ()
Na začátku nebylo slovo, ale strom. Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině. Tak ho objevil člověk. Poseděl pod ním, sešel se pod ním s jiným člověkem, zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu, počal nový život, ano, i umíral. A strom trval. Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem - živým organismem, který nás všechny přesahuje, dominantou krajiny a času. Postůjme pod ním s vážností a respektem, zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší. Nejprve jsem sledoval Zpět k pramenům, poté Stromy a na závěr mám Rozhledny. Postupuji tedy přesně obráceně, než v jakém pořadí byly tyto dokumenty točeny. Paměť stromů je opět zdařilým počinem, jehož největší sílou je vedle samotné přírody průvodní slovo a provádění Luďka Munzara za tónů chytlavé melodie Bedřicha Ludvíka. Za největší vadu na kráse považuji extrémně rušivé prostřihy na letící vrtulník. Člověk se vždy pomalu lekne a nadskočí v křesle. Nechápu tento tvůrčí záměr. Pointou mělo být, že se štáb přemísťuje na jiné místo, ale takto hrozným způsobem? V porovnání s Prameny je tento cyklus o vlásek slabší, ale stále na vynikající úrovni. A nezapomeňte. Stromy se na nás dívají. Tam v korunách se člověku dech zatají. Tam v korunách se člověk a strom potkají. Tam v korunách má člověk nebe na dosah Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach! ()
Samozřejmě ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ . Nelze jinak, jen člověk pařez může dát méně, líbí se mi, že režisér Ludvík je i dobrý Zpěvák👏 , hudba jako celek je v pořadu harmonická. Je vidět, že pan Munzar ( dej mu pánbůh věčnou slávu) si “stromy” na rozdíl od rozhleden daleko více užíval. Výzva by byla natočit pokračování po 20 letech s použitím lepší techniky zejména dronu ale nevím kdo by dokázal nahradit 🇨🇿Luďka Munzara. Rozhodně se vydám po jeho stopách a musím navštívit🌳 buk který si oblíbil pan Munzar a kterému svěřil svá tajemství a který ho na oplátku nabíjel svoji energií🌬 ()
nezlobte se na mě, ale tohle je k čemu? k pravidelnému sledování? ne, to bych asi vážně nevydržel... Munzarovo předramatické filosofování a vyprávění je zdlouhavé, nudné, bezpředmětné... jako chvilka poezie dobré, ale jako seriál o něčem se to fakt nevyvedlo... a ta úvodní (průvodní) píseň... uff! oscilujíc nad odpadem, drží to jen těch několik hezkých záběrů a PÁR skutečně zajímavých informací... ale to je na dvacetiminutový dokument pro mě trochu málo, pardon. 20% ()
Od rozhleden uplynuly 4 roky a Munzar-Ludvík se opet pustili do toulek po vlasti aby nam tentokrat predstavily jake skvostné stromy se nachazejí na nasem uzemí a pridali nepostradatelné príbehy a povestí o stromech které nam predstaví.A pan ludvík pridal další skvelou totulní písen "Být jako on,nemyslet na dejiny......" ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (8)
- Během 10. – 20. června natáčel kameraman Josef Nekvasil své záběry a celé dva dny prolétal společně s pilotem Petrem Černým ve vrtulníku. Vzniklo tak více než 54 hodin materiálu. (Stocki)
- Podle sepsaných podkladů od Marie Hruškové – bývalé to profesorky gymnázia v pražské Štěpánské ulici, kde mj. učila i budoucího režiséra Hřebejka či scenáristu Jarchovského, napsal B. Ludvík v létě roku 2001 v jihočeských Netolicích všech patnáct dílů, v listopadu byly scénáře připraveny k samotnému natáčení (Stocki)
- Výrobní číslo ovšem cyklus dostal až v lednu roku 2002 a proto jsou v cyklu zastoupeny jen obrázky zimy, jara a léta, naopak podzimní barevnost v cyklu chybí. (Stocki)
Reklama