Barva granátového jablka

To na čom fičal režisér? Musel to byť teda riadne kvalitný matroš ... Nádherné obrazy, hudba, kostýmy, farby ... Bez slov ... Statická kamera ... Nedozvedel som sa o diele Sajat-Novu nič nové (nevedel som ani predtým o ňom nič), ale bolo to skvelé pripomenutie filmov s úžasnými vizuálnymi symbolmi konca šesťdesiatych rokov .... Taký arménsky raný Jakubisko a Havetta v jednom :) Ja sa nečudujem súdruhom z otrjadu cenzury, že ten film zakázali. Veď z neho nemohli absolútne tí kádrováci nič pochopiť. A keď oni nevedeli, pospolitý ľud by tiež nevedel ... Zakázať !!! 4**** (11.08.2015)

Přes neznalost poesie daného básníka se nedokážu zbavit pocitu absolutního zhmotnění slova do obrazu. Štáva granátového plodu prosakuje do bílého plátna. Metafora je následně nahrazena čistou dýkou, která přesto barví látku do ruda. Každý další záběr ze mě vyráží další údiv z výtvarné propracovanosti. Absence narativní linie vyrovnává hutnost mizanscény. Neznám tvorbu a život Sajat-Novy, dostatečně ani arménské reálie. Přesto mě ale nepřestává fascinovat protínání křesťanství a orientu, ornamentálnost zakavkazska a způsob, jakým ji Paradžanov přetváří (anebo naplňuje). Krása, krása! (24.09.2012)

Můj druhý dnešní Paradžanov. Bohužel se naplnily mé nejčernější představy. Stále jej uznávám jako režiséra, který má své pevné místo v kinematografii takřka jisté, avšak to není důvod, abych bezhlavě adorovala jeho filmy, když s nimi, tedy hlavně s tímto, mám zásadní problém. Vidět něco podobného v divadle, budiž. Nebyla bych nadšená, ale zřejmě ani znuděná k smrti. Tady je to jiné. Co z toho, že jsou to vizuální orgie a spousta nápadů, které v době svého uvedení byly v sovětském filmu nové a zajímavé, když je to tak nudné a o ničem. I ten náboženský zpěv mi už za oněch 80 minut lezl krkem. Citáty byly zajímavé a k zamyšlení, ale hledat význam v celém filmu jsem už neměla sílu. (19.02.2013)

Filmová poezie a svět Sajata-Novy podaný až nečekaně tajemně lyrickou formou. Snáze interpretovatelné se sbírkami v ruce, ale vynikající i jako samostatné umělecké dílo, ač se vlastně jedná jen o torzo, a to torzo značně poupravené. V každém případě nečekejte nic na způsob básníkova životopisu, jako vhled do vnitřního světa jednoho výjimečného muže však film funguje bezchybně. (01.12.2006)

Tak něco takového jsem snad ještě nikdy neviděl. Jo, lyrických filmů už jsem pár viděl, ale všechny vypadaly jinak, než Barva granátového jablka. Sled zvláštních, promyšlených záběrů, které tak nějak "vypráví" o životě Sajať-Novi (asi se to tak skloňuje). Ale i přesto, že některé záběry působí opravdu dokonale a má to celé 78 minut, i přes to je ten film nudný. Když už to vypadalo, že se do toho konečně dostanu a začne mě to bavit, tak to vždycky po pěti minutách přešlo a pak se tu po čase zase vrátilo, ale že by mě od určité části začal ten film bavit celý, to se nestalo. Takže ve finále mi tu zůstal zajímavý a originální film, u kterého jsem se ale dost nudil. 3* (18.04.2019)