Metallica: Some kind of monster

Výborné, souboj dvou egoistů v přímém přenosu, sonda do té části muziky kde se točí miliony. Album st. anger jsem před shlédnutím tohoto dokumentu neměl rád a ani jsem ho moc neposlouchal, po shlédnutí jsem změnil názor. Mohlo to být namixované s nějakou tou historií metallicy a dalším komentářem Jasona Newsteda (třeba na úkor psychologa a sezení s ním). Nějaké části dokumentu by podle mého názoru vypadaly jinak kdyby se neodehrávaly před kamerou (např. co se týče robova podílu na zisku), ale přez všechno je to asi nej. hudební dokument co jsem viděl(pravda že moc jsem jich neviděl). (13.05.2008)

Skvělý dokument o krizi kapely na počátku nového tisíciletí, který naštěstí neskončil rozpadem kapely, ale albem St. Anger. Nemusíte být ani fanoušek Metallicy, aby se vám dokument líbil a i ta délka je v pohodě. Nejzajímavější jsou hádky Jamese s Larsem, kdy si nadávají do čuráků, ale jsou relativně pořád v pohodě. Pořádná krvavá hádka tomu chybí. Trochu bych si tipnul, že některé věci do filmu nedali, i když je jinak dost otevřený. Je to "jen" dokument, ale bylo by nefér nedat plný počet. (23.10.2010)

Nejsem fanynka Metallicy, vlastně od nich znám jenom Nothing Else Matters, ale tenhle dokument se fakt povedl. Tak otevřenou zpověď jsem vážně nečekala, hodně se toho o nich ukázalo. Nejdřív jsem si říkala, že jsou to děsný egomaniaci zahleděný do sebe, ale na konci jsem si uvědomila, že se vlastně vůbec ničím neliší od nás "obyčejných" lidí. Kdyby byl dokument o maličko kratší, vážně bych uvažovala o 5*. (18.06.2004)

Nejsem nějakým velikým nebo fanatickým fanouškem Metallicy, takže je těch mých 5 hvězd zcela legální hodnocení. Tento dokument totiž obsahuje všechno: Zákulisí nahrávání alba, hádky, strach z rozpadu, nejistota, deprese... Chvílemi jsem si říkal, že se snad dívám na další fiktivní Zelenkův dokument typu Rok ďábla, jelikož některé situace mi přišli docela bizarní, hlavně díky magorovi Ulrichovi. A také díky bývalému členovi Metallicy, který se málem rozbrečel, že byl kdysi vyhozen a musí teď hrát s Megadeth, což není cool. Paráda. (19.05.2013)

Bylo zajímavé sledovat tyto potetované alfa samce, jak dvě hodiny nedovedou najít společnou řeč. Každý si tam jede monolog o svých pocitech, a ty ostatní snad ani nevnímá/nechápe – já jsem měl teda také často problémy pochopit význam některých filozofických výstupů. Neprojevuje se pouze kytarista, který nás v průběhu dokumentu ubezpečí, že je se svou pozicí v kapele velmi spokojen... hudbu nehodnotím, protože mé primitivní zvukové receptory mají v tomto žánru problém rozlišit dvě různé skladby. (31.12.2019)