Sorok pervyj
Štyridsiaty prvý
Obsahy(1)
Sovětský barevný film z občanské války. Zbytek rozprášeného rudoarmějského oddílu se vydal na pochod pouští Karakum k svému štábu. Mezi nimi jde i nejlepší střelkyně oddílu Marjutka, která zastřelila už čtyřicet bělogvardějců. Po cestě zajali mladého poručíka, kterého Marjutka dostala za úkol střežit. Po velkých ztrátách dorazili k Aralskému jezeru. Marjutka se vydala na lodi s poručíkem do štábu. Bouře je však zahnala na pustý ostrov. Oba mladí lidé se zde do sebe zamilovali a prožili šťastné dny. Bělogvardějci, kteří usilovně hledali poručíka, se přiblížili k ostrovu. Poručík poznal své druhy, rázem zapomněl na Marjutku a vrhl se jim radostně vstříc. Statečná Marjutka, jejíž vlastenecký cit zvítězil nad láskou, bere pušku a jedenáctýřicátý nepřítel padl mrtev do vln jezera. (Filmový přehled 47/1956) (Filmový přehled)
(více)Zajímavosti (1)
- Izolda Izvickaja nebyla ani první kandidátkou na Marjutku, ani nesplňovala představy umělecké rady „Mosfilmu“ – na vojačku Rudé armády byla prý příliš krásná a elegantní. Přesto si ji Grigorij Čuchraj prosadil do hlavní role navzdory všem. A nakonec z čerstvé absolventky VGIK, která měla do té doby za sebou jen pět natáčení, udělal režisér ve své vlasti superstar. Paradoxně se znovu s předsudky – tentokrát jako vůči ženě z východního bloku – setkala pro změnu ve Francii o několik měsíců později před uvedením filmu na festivalu v Cannes 1957. Ještě než ji žurnalisté viděli, psali v souvislosti s příjezdem sovětské delegace: „Přijela herečka s nohama stepního kavaleristy.“ Záhy poznali, že opak je pravdou. Izvickaja se mohla směle rovnat hollywoodským hvězdám a po úspěchu filmu se nakonec předháněli o její přízeň. Sovětská krasavice obsadila titulní stránky Le Parisien libré, New York Magazine a dalších žurnálů, dokonce v Paříži otevřeli kavárnu Izolda. (chamonix)