Recenze (4)
Autorům filmu chvílemi trochu těžkla ruka, ale při líčení strastiplného osudu ochrnutého malíře je to vlastně docela příhodné. Unylost děje úspěšně vyvažuje krásné prostředí, hudba a hlavně neobyčejně sympatický Ion Caramitru. ()
V poslední době (tj. v posledních padesáti letech) se točí stále více filmů o malířích, méně o hudebnících a ještě méně o básnících. (Možná, že přemíru filmů o politicích masarykého a havlovského ražení by mohl v rámci českého filmu vykompenzovat film třeba o Karlu Hlaváčkovi; scénář by se mohl odrazit od Vzpomínek (na něj) od Jiřího Karáska ze Lvovic. Jeho souznění se sokolem Karlem Hronem by muselo být pro čechomilce více než objevné. To by mohla být pecka! Ale kdo je to - dnes a zde - schopen natočit? Naopak o Ștefanu Luchianovi toho víme žalostně málo a tak si ho režisér Nicolae Margineanu vzal až pod příliš dlouhé sklo. Charakterovou roli paralytického malíře květin (upozorňuji i na teoretickou vložku) skvěle stvořil Ion Caramitru, v mnohých gestech připomínající (alespoň mně) Radoslava Brzobohatého. Sám sbírám (celkem neúspěšně) akvarely květinových zátiší od Jindry Zezuly, kdysi téměř souseda; i proto mi byl Ștefan Luchian velice blízkým. ()
V naší distribuci jako MALÍŘ STEFAN LUCHIAN ()
Životopisný film o rumunském avantgardním malíři evropského formátu Stefanu Luchianovi (1868 - 1916). Malíř musel překonat mnoho příkoří, nepochopení a ústrků, překonat nešťastnou lásku a v neposlední řadě zákeřnou a vleklou chorou páteře, která narušila jeho motorické schopnosti. Luchian se dočkal ocenění až v závěru života, těžce nemocný a odkázaný na pomoc přátel. ()