Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krátkometrážny
  • Animovaný

Recenze (736)

plakát

První a poslední (1959) 

Zatímco Benda je líčen do hloubky svého smutku i osobní minulosti, krotce emancipovaná Slávka a Olda ve švédské košili jsou jak vystřižení z plakátu. O dekorativních vedlejších postavách ani nemluvím. I když Muchův scénář prošel poměrně zdlouhavým hledáním režiséra a několikerým přepracováním (v mezičase podle něj mimochodem vzniklo ateliérové cvičení na FAMU Noční návštěva), tento rozpor v něm zůstal a ve filmu ho ještě umocňuje výkon Zdeňka Štěpánka. Připadá mi fascinující právě ta možnost číst První a poslední jako invazi odlidštěného "nového" světa do intimního prostoru, který prostě nelze ubránit.

plakát

Cesta k abstrakci (1968) 

Musím ocenit těch pár záběrů tvořícího Mikuláše Medka. Ale vzpomněla jsem si na Ludvíka Švába, který v souvislosti s tímto filmem píše o "lokálním kunsthistorismu", "pathetickém projevu předčitatele" a "misreprezentaci umělce i člověka". Na tom taky něco je.

plakát

365 dní, také známých jako jeden rok (2019) 

Pro Bondarčukovy obsese mám dost pochopení, nicméně tento film je více dílem kutila než cinefila a na velkém plátně nevypadal dobře.

plakát

Co je buňka? (1954) 

Zpočátku jsem si říkala, že je to hezký naučný film, ale když došlo na Lepešinskou, trochu mi zatrnulo.

plakát

Sněží! (2019) 

Z Chvilek jsem sice nebyla nadšená, ale byla v nich opravdovost, jaké Sněží! podle mě nedosáhlo. Líbí se mi název.

plakát

Léto s gentlemanem (2019) odpad!

Ono to mělo docela nakročeno ke geniálně absurdní grotesce. Ale chtělo to více bublin a méně laskavého násilí. Takhle jen zděšení střídá lítost.

plakát

Teroristka (2019) 

Nemůžu říct, že jsem se nesmála. Smála jsem se dokonce docela dost – vtipným hercům ve vtipných situacích. Ovšem jako celek je Teroristka spíš odpudivá. Když si dělám z něčeho šoufky, poněvadž je to úplně choré, opravdu nad tímtéž nechci vzápětí spiklenecky pomrkávat nebo se dojímat, jak mě k tomu tento film opakovaně nutil. Je mi z toho fakt úzko.

plakát

Radhošť (2002) 

Náhodou je to docela zajímavé, nápady i atmosférou. Nevím, zda bylo při společném uvádění povídek dáno nějaké pevné pořadí. Já je viděla ve sledu Radhošť – Zahrádka ráje – Otevřená krajina svobodného muže a cítila vzestupnou tendenci.

Reklama

Reklama