My Architect
Obsahy(1)
Můj architekt je příběh umění a lásky, zrady a odpuštění, v kterém nemanželský syn legendárního architekta podnikne pětiletou cestu kolem celého světa, aby pochopil svého již léta mrtvého otce. Louis I. Kahn, který zemřel roku 1974, je mnohými historiky architektury považován za nejvýznamnějšího architekta druhé poloviny dvacátého století. Kahn, židovský imigrant, který překonal chudobu i dopady ničivé nehody z dětství, vytvořil mnoho velmi efektních a duchovních budov - geometrických kompozic z cihel, betonu a světla, které slovy jednoho kritika změní váš život.
Zatímco Kahnův architektonický odkaz je nekompromisním hledáním pravdivého a jasného, jeho osobní život byl plný tajemství a zmatku. Když zemřel na pánském záchodku v Penn Station v New Yorku, byl na mizině a rozpolcený. Zanechal po sobě tři rodiny: jednu co měl se svou dlouholetou manželkou a dvě se ženami, s kterými měl dlouhodobé poměry. Ve filmu Můj architekt se jedno z dětí z těchto mimo-manželských svazků, jediný Kahnův syn Nathaniel, vydává na epickou pouť, aby uspořádal život tohoto tajemného a rozporuplného muže.
Strhující příběh nás vyvede z podzemních chodeb na Penn Station až k rušným ulicím Bangladéše (kde Kahn vystavěl ohromující Kapitol), od břehů Nové Anglie až do vnitřních tajů jeruzalémské politiky. Během naší cesty se střetáváme s postavami, které jsou buď fascinující, úžasné, nekritické i kritické: od taxikářů, kteří vozili Kahna po jeho rodné Filadelfii se dostáváme až do výšin světově nejuznávanějších architektů, mezi nimi Franka Gehryho, I. M. Peie a Philipa Johnsona.
Tvůrce snímku Můj architekt odhaluje děsivou krásu monumentálních staveb svého otce a vtahuje nás hluboko do své rozvrácené rodiny, v níž nám odhaluje svět předsudků, intrik a pověr, které pronásledují rodiče a jejich děti. V tomto dokumentu s nábojem celovečerního dramatu (originální orchestrální partituru nevyjímaje) se Nathanielova osobní pouť stává univerzálním hledáním identity a oslavou umění a nakonec celého života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Fantastiská architektura zachycená netradičně osobním způsobem. Rozhodně jeden z nejlepších dokumentů, jaké jsem kdy viděl. ()
Obsah * Forma * Réžia * Obsadenie * Feeling * 90% ()
Dávám 4* ale jen proto, že Kahna naprosto zbožňuju (teda jeho architekturu, jako člověk se mi zhnusil právě díky tomuto dokumentu) ale nic to nemění na kráse jeho architektury, byl to opravdu Pan architekt. Celý dokument ale přeci jenom trochu moc americký, hledání svách kořenů a dost osobní-myslím, že kdyby to natočil evropan, tak by to bylo fakt super:) ()
Opravdu vynikající dokument o výjimečném a svým rodinným životem kontroverzním architektovi. Jeho nevlastní syn se vydává hledat odpověď na jednu ze základních otázek, které si může potomek klást: kdo byl můj otec? jaký byl? je škoda, že jsme spolu trávili tak málo času? odpověď je tak silná, že i my litujeme, že Louis Kahnne nebyl náš otec, i když tak nevděčný, pohlcený prací a dromedárským způsobem života. Co všechno můžeme v tomhle vizuálně a emocionálně strhujícím dokumentu vidět: rozhovory s architekty P. Johnsonem, I. M. Peiem, F. O. Gehrym; důkladné procházky a návštěvy Kahnových realizací, fotografie a záběry samotného Kahna, dojemné historky rodinných příbuzných etc.. Asi nejzajímavější je pro nezasvěceného diváka zjištění, jak Kahn vlastně hřešil: kromě manželky měl dvě milenky s nimiž měl děti, všechny rodiny od sebe byly vzdáleny několik mil; zajímavý a dojemný je i způsob Kahnovy smrti: zemřel na infarkt na nádraží v New Yorku; seznámíme se i Kahnovou hudební lodí - sci-fi plavidlem brouzídcím po světě; film rovněž rozebírá Kahnovo židovství - jeho neuskutečnitelný životní sen postavit v Jeruzalémě synagogu a kulturní centrum v jednom; závěr obstará fenomenální a za zcela primitivních podmínek postavená vládní budova v Bangladéši - závěrečný rozhovor z jedním z Kahnových pomocníků při této stavbě je asi vůbec nejzásadnějším a nejsilnějším zážitkem filmu. Pro místní Indy znamená tato stavba více, než si dokážeme představit - monumentální chrám demokracie vydupaný z prachu. Kahn byl prostě výjimečný génius a jeho dílo omlouvá jeho lidské nedostatky... Alespoň tak vyznívá tento dokument. PS: proč nosí všichni architekti černé Lenonky? Jaká je souvislost mezi Kahnovou zjizvenou tváří a jeho záměrem nedostatky staveb zdůrazňovat - obnažená drsná struktura povrchu je ctnost. Kahn a pyramidy? ... ()