Můj architekt Louis Kahn

Tento film není o architektuře. To jsem si ověřil na své přítelkyni, která se o architekturu vůbec nezajímá a film se jí líbil, ale i na lidech z architektury, kterým "dokument o Kahnovi" nepřišel příliš architektonický. Tedy, je to tak. Tento film je o cestě Kahnova syna za dávno zemřelým otcem. Syn se ho nesnaží poznat skrz budovy, ale spíš pomocí pamětníků, kteří k němu měli blízko. Shodou okolností jsou to často dost zajímavé postavičky. Dochazí tak k poměrně vypjatým scénám, emocím...a ty se některým divákům k filmu, který se týká slavného architekta, asi moc nehodí... Co bychom čekali od lidí, kteří se neustálé vracejí k funkcionalistické tradici, že? :-) Já si myslím, že film Nathaniela Kahna je o obecných hodnotách, klade si otázky týkající se soudržnosti rodiny a odpovědnosti jednoho člověka za své činy. Nepoznáme skrz nějdetailně Kahnovy budovy, ale jeho samého...což v závěru odpoví na konkrétní otázky lépe, než ty nejvýstižnejší výkresy. (13.11.2005)

Musím se přiznat, že tohoto "světoznámého" architekta neznám. Přesto jsem byl zvědav, jak tento dokument dopadl. První polovina filmu se zajímá o dílo Louise Kahna a o jeho spolupracovníky, dnes již postarší lidi. Je výborná, dynamické, jeho stavby jsou zajímavé a tak trochu rebelující. Jenže poté nastupuje druhá polovina filmu, která je stále více sentimentální, zabředává do rodinných, ehm problémů a začíná nudit. Závěr filmu patří Bangladéši, kde Kahn rozestavěl svou životní stavbu, Kapitol. (12.02.2008)

Tenhle dokument nebyl ani zdaleka tak zajímavý, jak jsem čekal. Dílo předního architekta je opravdu v mnoha ohledech pozoruhodné, ale jeho syn zjišťoval, kdo byl jeho otec a jeho úhel pohledu tudíž byl natolik osobní, že mě spousta dojemných rodinných pasáží spíše otravovala. Nakonec jen trochu lepší průměr. (18.11.2007)

Velmi poutavý a zajímavý dokument. Na jedné straně dokáže i naprostému laikovi přiblížit a prezentovat celoživotní dílo tohoto architektera, přiblížit autorský rukopis a především osobu Louise Kahna. Nejvýznamnější stavby dostávájí díky putování nemanželského syna Nathaniela Kahna až duchovní rozměr. Na druhé straně se jedná o osobní dokument, který pojednává o problematických vztazích v rodině. Snímek se tak stává osobní výpovědí svědků, kteří jsou až neobvykle přístupní vůči kameře. Nathaniel Kahn nechává divákovi možnost podniknout vzrušující cestu ve stopách svého společně s ním. Nebojí se konfrontace či negativních zpráv, které jsou mu díky svědectví prezentovány. V pozadí vždy zůstane jen touha po poznání otce, jehož Nathaniel nikdy neměl. Bohužel některé emočně vypjaté scény působí samoúčelně (zpověď vlastní matky) a snímek tím ztrácí na objektivnosti. Přesto snímek dokáže divákovi podávat ucelené informace o architektuře, které jsou zabalené pod vrstvou zajímavého rodinného dramatu. (14.01.2008)

Váhám mezi 4 a 5 ovšem na pět to přece jenom není.... Velmi silné jako film i jako dokument. Pro historika umění velmi poučné, protože mluví víc o architektovi než o architektuře. Někdy máme tendenci vnímat dílo a nevšímat si tolik tvůrce. To je v pořádku, protože tak má být architektura a umění vůbec vnímáno, ovšem pokud chceme o té architektuře také učinit nějaké závěry, musíme chtě nechtě mnohé vědět o tvůrci. O jeho snech a představách, o tom co nosil v hlavě, o tom co ho štvalo, o tom kde a jak prožil dětství... Zajímavé komentáře: Nathalie, anais, mustafa, mandlova, iNKa 1104 (20.06.2008)