Obsahy(1)
V zatím posledním filmu režiséra Tsai Ming-Lianga je řada prvků, jež se objevily i v jeho snímku z roku 2001 Kolik je tam hodin? (byl uveden na MFF Karlovy Vary v sekci Horizonty oceněné filmy). Dívka jménem Shiang-Chyi se vrací z Francie domů a v Tchajpeji zjišťuje, že celé město trpí nedostatkem vody. Náhodou se setkává s prodavačem hodinek Hsiao-Kangem, jehož zná z dřívějška, a něžná romance pokračuje v jejím bytě. Dívka ovšem netuší, že Hsiao-Kang nyní točí pornografické videofilmy a že přímo v sousedství se dějí podivné věci a setkávají se tam podivní lidé. Co se stane, když jim Shiang-Chyi zkříží cestu? Útržkovité filmové vyprávění je protkáno živými a imaginativními hudebními sekvencemi, které diváky vzdalují od tajemných věcí, odehrávajících se v dívčině bytě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (130)
Po Good Bye, Dragon Inn som mal trochu strach, či sa Tsai Ming-Liang nestane rutinérom, ktorý bude len veľmi jemne variovať svoj osobitý štýl. Formálna stránka ostala nezmenená, čo je dobre, pretože tie dlhé, častokrát vtipne vypointované zábery a zvláštne uhly kamery proste milujem. Rovnako zostali zachované staromódne "šlágre" v taiwančine, ktoré sú jedinou hudbou v snímku. Režisér však značne pritvrdil v explicitnom zobrazení násilia, pardon, sexu. Nečakajte však žiadne päťmetrové penisy cez celé plátno, to polsekundové nechcené ukázanie je skôr sklamaním a narušením filmovej ilúzie. Pretože nestojí. Oproti asketickému What Time Is It Over There?, ktorý je spolu s The Hole plný nenaplnenej túžby (a je mimochodom spolu s The Skywalk Is Gone prequelom k Wayward Cloud) a asexuálnemu Dragon Inn, kde musíme hľadať medziľudské vzťahy ďalekohladom, (ale sú tam, pozeral som sa), je Chuť melónov (ale fuj!) pre mňa príjemným prekvapením. ()
Krajně podivný film, z něhož jsem ve velkých rozpacích. Má sice zajímavý námět a velmi slušnou kameru (i když kameraman na můj vkus poněkud nadužívá širokoúhlý objektiv), ovšem konkrétní pojetí, které je především experimentální, potom experimentální a pak zase experimentální mi úplně nesedí. Některé momenty, třeba klíč v asfaltu nebo krabi lezoucí po kuchyni zajímavé, jiné na první pohled prostě jen podivné a nepochopitelné (neříkám, že takové jsou, ale rozhodně se tak jeví), některé odporné a pomalu na zvracení. Hudební scény víceméně iritující, byť se zajímavou choreografií. Pokud jde o pornografičnost snímku, tak to sice asi není film, který by nějak zvlášť ocenili "milovníci" tohoto "žánru", ale pro kohokoliv jiného je v Chuti melounů pornografie nepochybně příliš a navíc velmi otevřené. Vidět to znovu rozhodně nemám zájem... Zajímavé komentáře: charlosina, hirnlego. 40% ()
Chtěla bych být při projekci která se konala v Karlových Varech, věřím, že to byl nezapomenutelný zážitek. Asi to bylo nějak takhle: Úvodní scéna - dívka s melounem. První diváci prchají zděšením, někteří nevěřícně zírají, další propadají v hurónský smích. Úvod do děje, první muzikálová scéna - další smích, další odcházející diváci. "Sprchovací" soulož. Ti, co se doteď přemlouvali, že to vydrží, berou nohy na ramena. Ostatní se skvěle baví. Pár diváků totálně nechápe. Muzikálové scény přibývají - řehot se line ze sálu. Japonka a láhev od vody. Tady už asi většina diváků zůstane do konce. Ale ne - další odchází. Zbytek se řehtá, nebo pleští oči na plátno. Teď už zbyla jen část diváků a ti si to vážně užívají. Konec se blíží a tady i ti otrlejší nechápou, popřípadě zavírají oči. Pár divvákům je horko. Ze sálu se potácejí zmatení, spokojení a šokovaní návštěvníci. Celý den budou mít před očima jen melouny. Já sama nevím, mezi které diváky se zařadit - přišel divoký smích, přišlo znechucení, rychloposun některých scén (kamarádka spěchala na autobus, ehm:-). Těžké hodnocení, nechám to na neutrálních třech a už nad tím radši nebudu moc přemýšlet... ()
Když si tady tak čtu ty komentáře uživatelů, kteří tomu dali 5 hvězdiček, tak se fakt musim smát. Tenhle film (jestli se to dá filmem vůbec nazvat) je naprostá hovadina a šílenost, která nedává absolutně žádnej smysl. Když tam zrovna někdo nemasturbuje nebo nesouloží, tak se tam odehrává absolutní hovno. Většina filmu obsahuje scény typu "číňanka minutu sedí a čumí, číňanka 2 minuty chodí po schodech, číňanka 2 minuty sedí a čte si časopis, číňanka minutu čumí do lednice, číňanka 3 minuty žere meloun" a podobně. Ve filmu se navíc téměř nemluví. Je to prostě o ničem. Za zmínku stojí masturbace PET lahví, při který víčko zůstane uvnitř, pak je taky bombastická hudební vložka, kdy asi 50 číňanek tancuje na záchodě s kýblama na hlavách a mezi nima pobíhá číňan, kterej má na hlavě klobouk ve tvaru pinďoura. Vrcholem filmu je pak závěr, kdy číňanka najde ve výtahu mrtvou pornoherečku, odtáhne si jí do bytu a následně s tou mrtvou pornoherečkou čtveřice číňanů natáčí porno ze všech možnejch pozic a úhlů :-) Celkově bych to ohodnotil jako pořádně úchylnej film pro totální úchyly, co jsou hodně zatížený na asiatky. Já mam pro asiatky slabost, takže za celkem hezkou číňanku v hlavní roli dávám 1 hvězdičku. Jinak je to ovšem odpad až na půdu. Z Číny jedině prostitutku nebo instantní polívku, ale filmy fakt ne. P.S. Proč maj všechny asiatky bobry? ()
Tak jsme si říkali, že to bude jen nějaké japonské porno, a ono prakticky bylo. A potom se objevily první zpěvy. Naprosto nesouvislé, v těch nejbizarnějších kostýmech. Poprvé se smát, poté chvíli rozdýchávat a později už jen nevěřícně hledět. Stačí si jen, už při první scéně s drážděním melounu, říct "Aha, tak to bude jeden z těcho filmů" a potom se můžete jen vést na nepředvídatelné vlně a čekat co pro vás režisér ve svém chorém mozku ještě sestrojil. Je to - bez debaty - zábavnější než takový Matthew Barney. ()
Galerie (19)
Photo © Homegreen Films
Zajímavosti (3)
- Dávno předtím, než Ming-liang Tsai natočil právě Chuť melounů, tak často v žertu pronášel, že pokud se jeho filmy budou i nadále potýkat s finančními problémy, tak bude nucen přejít do pornografického průmyslu. (DaViD´82)
- Režisér Tsai Ming-liang chtěl původně film zaměřit na příběh babičky, která zjistí, že její vnuk pracuje v porno průmyslu, ale když jeho kamarádka a spolu-režisérka Ann Hui nemohla hrát roli babičky, Tsai se rozhodl změnit tuto roli na mladou dívku a Chen Shiang-chyi si díky tomu zopakovala roli své postavy z Tsaiovy staršího filmu Kolik je tam hodin?. (HappySmile)
- Spousta diváků při promítání na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu opustila sál při finální scéně. (HappySmile)
Reklama