Hwal
Luk
The Bow
Obsahy(1)
Dvanáctý Kim Ki-dukův film, elegicky laděné podobenství, vypráví poetický příběh pozdní lásky šedesátiletého muže, který žije na lodi kotvící na otevřeném moři. Společnicí nemluvného lodníka, a také zdatného lučištníka, je půvabná šestnáctiletá dívka, kterou jako dítě nalezl, vychoval a hluboce si ji zamiloval. Trpělivě odpočítává dny s blížícím se datem jejích sedmnáctin, kdy chystá svatbu. Jejich poklidné, pomalu plynoucí soužití oddělené od civilizace občas narušují vetřelci z pevniny, které sem láká rybolov. Až jednou zavítá na starou, pomalovanou loď sympatický mladík. Pěstoun s velkou nelibostí pozoruje, že jeho mladičké nevěstě padl do oka. Pro starého muže, vyznávajícího archaické rituály, má významnou funkci luk. Nejen jako rychlá a přesná zbraň, jíž si hájí svébytnou existenci, ale slouží mu i k věštění budoucnosti nebo jako hudební nástroj. Luk s ostrými šípy je zástupným symbolem jeho síly i mužství. Film zahajoval letošní sekci Un certain regard v Cannes. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (129)
Tak tohle se nepovedlo. Kim Ki-duk jakoby neměl čas na hlavní chod a snažil se hlad zachránit jen nevýživnou minutkou skládající se z obvyklých surovin, tentokráte bez chuti. Ono nestačí vzít hrdinům řeč, zavřít je na lodi a na konec přidat samoúčelnou scénu, kterak mladičká nevěstě přijde o panenství s duchem svého manžela. ()
Neuvěřitelně jednoduché až primitivní, o to možná zábavnější a hezčí. Hodnocení se v mé mysli zvedalo dokonce až od odpadu a pak postupně došplhalo na konečné tři hvězdy. Ale s obtížemi. Hra na luk byla neskutečně trapná a nevěrohodná, dále nechápu odkud uměla dívka svatební obřad. Velká část scén byla značně vypočítavá, konec je trochu rozpačitý, hudba po několikerém omletí šíleně nepříjemná. Otázek je mnoho, odpovědí málo, zklamání ale nikoliv, od asiatů totiž nikdy nic neočekávám :-) ()
Můj první Kim Ki-duk. Před filmem jsem byl upozorněn, že je z Kim Ki-duků nejslabší. Pokud je to pravda, mám se ještě opravdu hodně na co těšit. Gradaci filmu bych popsal jako jedno rameno paraboly (to, které se nachází v levé horní čtvrtině soustavy souřadnic) - ze začátku poklidně se rozvíjející příběh začíná od půlky prudce stoupat a na konci překračuje hranici skutečného - směřuje k nekonečnu. K ostatním komentářům zde na csfd: Ve filmu není ani stopa pedofilie (vysvětlil bych, ale musel bych spoilerovat, a to nechci), a kdo tvrdí, že konec je vykonstruovaný, tak film nejspíš vůbec nepochopil. A znovu opakuji, že se moc těším na další Kim Ki-dukovy filmy, rád věřím tomu, že jsou ještě lepší. ()
Vykuk se v tomhle filmu nezapře. I když s tentokrát v samoúčelnostech omezuje jen na drobnosti typu týrání drůbeže, přesto má Luk bohužel blíže k jeho starší tvorbě (vyplňující spíše autorovy úchylné potřeby) nežli k té novější, smysluplné. Ono ne, že by tu bylo všechno úplně špatné, celkově spíš naopak, ale... jak to říct, bez spoilerů to bude moc bezzubé, ale tak co... Prostě je tu okamžik, kdy se film rozjede ve WTF stylu a pak je těžko ho hodnotit kladně. Nadprůměr spíš za to, že mám ten film radši za sebou než před sebou. ()
Ač jsem tajně doufal, že tomu tak nebude, musím po zhlédnutí filmu naprosto souhlasit s May a Adrianem. Určitou dobu je Hwal poutavý a poetický, což podporuje krásná hudba, jež mi evokovala Bin-jip, u Ki-duka tradičně fascinující vizuální forma a přesně v duchu Kimových příběhů nemluvní hrdinové, zasmušilý stařec a přelíbezná dívka, osaměle žijící na lodi a čas od času poskytující za úplatu azyl rybářům. Po opakovaném střeleckém cvičení s lukem žárlivého dědy se snímek přetaví ve vznešenou nudu a ani krapet bizarní finální fáze nenapraví dojem únavnosti a prázdnoty. ()
Reklama