The Mascot
Obsahy(1)
Příběh filmu začíná v hračkářské dílně, kde společně s ostatními hračkami přijde na svět i malý pejsek. Když mají být hračky prodány, podaří se jim cestou náklaďákem společně uprchnout. Malý pejsek se však odtrhne od ostatních hraček a ztratí se ve víru velkoměsta. Od okamžiku, kdy nepříliš čestným způsobem připraví prodavačku o pomeranč, začínají pro něho chvíle nemalých nepříjemností a zabloudí i do míst, kde zažije podivná a strastiplná dobrodružství. (ČSFD)
(více)Recenze (23)
Chudá paní vyrábí hračky na prodej. Jednou z nich je i malý pejsek, který se nepřipojí k hromadnému útěku z krabice, ale uteče z auta a brzy se setkává s ostatními v podivném podniku, kam chodí nejen ztracené hračky, ale i kostry zvířat, odstřižky z novin a podobné zajímavé existence. Setkání Starewiczových loutek s lidmi je skvělé, přesto se mi mnohem více líbily scény, kde lidé nejsou a může se plně rozjet jeho fantazie. Postavičky rejdí, ničí se, tančí a jsou tak úžasné, že podobné prostě neuvidíte. Třeba postavička kasaře byla opravdu jako živá. ()
Z nemnoha tvůrců animovaných filmů, které jsem poznal, je Starewicz, původem litevský Polák činný v Rusku a posléze ve Francii, pro mě tím nejsvéráznějším, nejnápaditějším, nejbásnivějším, nejpodvratnějším, nejvtipnějším a technicky nejdokonalejším. Ve zdejších komentářích, jako v jazykových projevech naší doby obecně, se často vyskytuje nadužíváním znehodnocený výraz "geniální" - ve Starewiczově případě by byl nejspíš na místě. Líbilo se mi všechno, co jsem zhlédl, nejvíc ve shodě s obecným míněním Antibroučci "Pomsta kameramana" a orgie z řetězu urvané fantazie "Fetiš" (či "Maskot" nebo tak nějak) - odysea, legenda o světcově pokoušení a andersenovská pohádka v jednom. ()
81% / Toto je synonymem pro to čemu říkám takřka dokonalý animák, skvělý hudební doprovod, z velké části skvělý příběh a roztomilí hlavní hrdina, pak bych tu možná ještě viděl jako pozitivum triky, které zde nejsou vůbec na špatné úrovni. Ohledně toho co mi zde vadilo tak šlo především o druhou třetinu filmu kdy se na plátně objeví ďábel a z příběhu se stává jakási kaše ve které je těžké se vyznat, každopádně zpět do dění mě po několika minutách vrátila přítomnost pejska a pomeranče, jako další věcí, jenž mi zde celkem překážela tak byl určitě smích ďábla, který v některých momentech podle mě zní dosti nepřirozeně. ()