Obsahy(1)
Kódži Wakamacu dnes patří mezi nejuznávanější japonské filmaře. Jeho pinku snímky, jež od roku 1965 natáčel pod hlavičkou vlastní společnosti Wakamacu purodakušon, náleží mezi mezinárodně vyzdvihované příspěvky japonské artové a autorské kinematografie 60. a 70. let. Jeho tvorba se vyznačuje experimentální formou a výrazně politickým obsahem, vztahujícím se především k otázce přítomnosti amerických jednotek v Japonsku, studentským hnutím a radikálním levicovým organizacím. Režisér do sféry erotických snímků přešel z televize, začínal u firmy Kokuei. V pořadí osmnáctý film Tajemství mezi zdmi je jedním z prvních snímků, které natočil ve vlastní produkci. Ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit režisérových obsahově radikálnějších a stylově odvážnějších i vyzrálejších titulů, jako Šódžo geba geba (Násilná panna, 1969), Juke juke nidone no šódžo (Běž, běž, dívko, která jsi podruhé pannou, 1969), Sekusu džakku (Sexuální únos, 1970) a Andělská extáze (Tenši no kókocu, 1972), jedná se o stěžejní dílo v historii pinku filmů. Je to totiž první snímek své kategorie, kterému se dostalo pozornosti v zahraničí, ale jenž také zviditelnil sféru erotických filmů doma. Tajemství mezi zdmi bylo v roce 1965 uvedeno v soutěžní sekci na mezinárodním festivalu v Berlíně, což vyvolalo pobouření v japonských médiích. Fakt, že snímek z pokleslé, ba dokonce kriminalizované sféry kinematografie reprezentoval Japonsko v zahraničí, vyústil v označení díla za národní hanbu. Mediální pozornost samozřejmě naopak zapříčinila zvýšený zájem diváků o film i režiséra. Tajemství mezi zdmi se tak stalo jedním z nejvýdělečnějších pinku své doby a tvůrce ustanovilo jako prvního pinku filmaře, jehož jméno na plakátu fungovalo jako divácký magnet. Z dnešního pohledu se snímek jeví jako tezovitě exploatační dílko vycházející z premisy, že divákům nabídne pohled do intimní sféry obyvatel anonymního sídliště. Na tragických osudech epizodních postav, jako jsou záletná žena v domácnosti, student připravující se na zkoušku na univerzitu či pár levicových radikálů poznamenaný radiací z Hirošimy, se zrcadlí problémy i tabu dobové společnosti. - Jiří Flígl (Letní filmová škola)
(více)Ocenění
- vítězství
- nominace
Berlinale (Berlin International Film Festival)
- 1965 - Kódži Wakamacu (Zlatý medvěd za nejlepší film)