Na daleké hlídce

Průměrný dobrodružný film o vojácích střežících hranice někde na východě SSSR (pravděpodobně Turkmenistan nebo Tadžikistán, ale nevylučuji ani Kyrgyzstán nebo Uzbekistán :D) Velmi se mi líbila příroda a zvířátka co se ve filmu vyskytla (koně, tygr ...). Milovníkům koní se tenhle film asi bude líbit, mě to moc nezaujalo. (06.05.2013)

Je to dobrodružný film. Tedy film toho žánru, který byl natolik zprofanován hollywoodskými kovbojkami a detektivkami, že se zdálo, jako by tento žánr nebyl hoden, aby jím pracovalo i nové, socialistické umění. Ovšem ve skutečnosti to vypadá jinak. Nejde totiž o dobrodružný žánr samotný, chceme-li mluvit o jeho zavržení nebo naopak přijetí, ale o jeho náplň, obsah. Pravdivý, poctivý umělec, chtějící svým uměním kladně působit na diváky, umělec, který z života společnosti načerpal a vytěžil pravdivý příběh, odpovídající možnostem skutečnosti, takový umělec může i v dobrodružném žánru vytvořit stejně veliké a umělecké dílo jako umělec pracující v kterémkoliv jiném žánru. Hovoříce o takovém umělci, máme na mysli sovětského režiséra Konstantina Judína a scénáristy M. Volpina a N. Erdmana, jejichž dobrodružný film „Muži v sedle" získal u nás stejně jako v SSSR bouřlivý úspěch. Úspěšné je i jejich nové společné dílo „Na daleké hlídce". Život pohraniční stanice na vzdálených hranicích, docela odříznuté od světa, poskytl autorům bohatý a působivý materiál k rozvinutí tak dramatického děje, jak si jen lze přát. Přitom však není v tomto filmu dobrodružnost pro dobrodružnost; napínavý, strhující děj nese hluboké ideje opravdového vlastenectví, osobního hrdinství pro ochranu socialistické vlasti, bdělosti a nesmiřitelnosti v boji se záludným nepřítelem, snažícím se porušit hranice státu. Filmový přehled 7/1954 (10.07.2009)