T'agrada Hitchcock?
Do You Like Hitchcock?
Recenze (6)
Že Argentova filmařská bravura umřela roku 1990 spolu s protagonistou Černé kočky, je všeobecně známo. Je ovšem zajímavé, že k tomu lepšímu z jeho pozdní tvorby patří právě tento přehlížený televizní projekt zamýšlený jako pocta Hitchcockovi. Film kupodivu vypadá podstatně lépe, než režisérův předchozí počin Karetní hráč, který byl určen pro kina, což bohužel neznamená, že by v něm Argentův smysl pro uhrančivou makabrózní estetiku nebyl už docela vyvanutý. Na mistrovská léta kariéry talentovaného Itala upomíná jen pár extrémně detailních záběrů a fixace na znepokojivou sílu zvuku pocházejícího z prostoru mimo rám obrazu. Hlavní problém ovšem vidím v tom, že se Argento pokouší vyprávět klasický lineární příběh vystavěný na logických vazbách a interakci mezi postavami, což je snaha, která bolestně naráží na jeho typické autorské nedostatky - zvláště práci s herci (ani obyčejná partnerská hádka nepůsobí pranic přesvědčivě) a bezradnost či lenost ve výstavbě syžetu, který obsahuje nezdravé množství absurdních náhod a nelogického, nemotivovaného jednání postav. Přesto by Argentovi fanoušci 'Ti piace Hitchcock?' neměli ignorovat. ()
Argentova povrchná pocta Alfredu Hitchcockovi nie je ničím iným iba scenáristickým mixom majstrových klasík, z výberu ktorých mne najviac rezonuje azda titul s výborným Jamesom Stewartom - REAR WINDOW (1954). Zlepenec viacerých hitchcockových príbehov síce drží pohromade, jeho kvalita je ale značne nevalná ako guláš ochutený čokoládou. Ingrediencie všetky dobré, výsledok po spojení stojí však za hovno. Šéfkuchár bez čapice Argento už dávno nie je ten vyhlásený majster chutí, ktorý by dokázal aj po svojom, nenávratne stratenom zenite ponúknuť divákovi to, na čo bol počas tvorivej a tak hororovo cenenej éry zvyknutý. Kultová žiara hviezdy pohasína. Aby sa Argento po predchádzajúcich nevýrazných projektoch dostal späť do povedomia a ukázal svetu, že na to ešte má, prijíma slabšiu ponuku na výrobu televízneho filmu pod názvom “Ti piace Hitchcock?“. Kľúčom k návratu do prvej ligy a súčasne odrazovým mostíkom na vyšší stupienok filmového rebríka, sa pre televízny projekt, pôvodne zamýšľaný ako pilotná epizóda zo siedmych plánovaných filmov určených pre spoločnosť RAI (organizácia vlastniaca viacero rozhlasových a televíznych staníc v Taliansku), má stať rovnaká finta ako tomu bolo u “La Porta sul buio“ (1973). Scenár sa ale neopakuje. Dva krát to isté neprežiješ, Dario. To sa nedá! Hodená slučka úspechu sa namiesto zachytenia na vrchole pyramídy, po ktorej raz za čas každý z náš šplhá, vracia späť na krk režiséra. Nechýba veľa a bola by ho zadusila. Argento bojuje ďalej... ### Okrem nespočetného zástupu odkazov na filmové klasiky či už vo forme dialógov, plagátov alebo DVD nosičov (hlavný hrdina s obľubou navštevuje neďalekú videopožičovňu ako zdroj potrebných informácií pre svoju študijnú prácu), si Argento neodpustil ani odkaz na seba samého – plagát z predchádzajúceho filmu "Il Cartaio" (2004), či svoju dcéru Asiu Argento – plagát "Scarlet Diva" (2000). ()
.......na Daria celkom slušný projekt ... nemôžme predsa dúfať a ani chcieť aby Argento kreoval produkty na kvalitatívnej úrovni Fulciho tvorby 79-85 rokov minulého storočia ..nakoľko sa Dario do takejto formy nikdy nedostal a ani nedostane .....opakujem na Daria slušný výkon v dobre zrozumiteľnej angličtine.. mierne pod jeho priemer ... a napokon aj IMDB rating je 6 ...... ()
Naprostá zoufalost hraničící s odpadem, úvodní dvacetiminutovka je jak eroťák kříženej s komedií, samotný „detektiv“, který na kole vypadá jak přerostlý malý klučina je taky k smíchu a „drama“ se zamčenou motorkou definitivně pasuje tenhle film mezi Argentovi největší průšvihy… Na tento film mne nalákal sám Argento v jednom dokumentu, kde o příběhu tak moc hezky vyprávěl a já mu na to skočil. Rozhodně nedoporučuji. A to, že film natočil pro TV, ho absolutně neomlouvá. ()
Je pobavující, že tento televizní film vypadá líp než předchozí Karetní hráč a asi je to nejlepší celovečerní film Argenta v kvalitativně kolísavé tvůrčí éře od Sleepless. Návrat k výtvarné a kamerové divokosti asi nečeká ani největší optimista, ale podařila se aspoň jedna stabilní detektivka s známými prvky humoru, kde trochu směšná nadržená ústřední postava na základě znalostí filmů od Hitchocka dedukuje situace. Plus fajn stylový soundtrack. ()
Nemůžu uvěřit, že tohle natočil Argento. ()