Občan pes

Přes solidní množství sympaticky střelených nápadů a scének a dvě skvělé postavy (Baby Mam + medvěd) jsem viděl sice lehce ujetý a vizuálně zajímavý, leč jinak vcelku standardní úsměvný romantický film, který mě ani jednou svou složkou nijak zvlášť nechytl za brzlík (pasáž se zapomnětlivým Tikem bych vyhodil úplně). Škoda, začátek vypadal slibně. 6/10 (05.03.2007)

Jee! Barvy! Mluvící medvídek! Roztomilost! Eh… No, do určité míry je tenhle film skutečně kouzelný. Thajsko je zde zemí barev, kde se dějí zázraky a kde všechno dobře dopadne. Jen… občas je toho až moc. Až moc postav. Až moc nejrůznějších vizuálních podnětů. Až moc vyšperkovaný obraz. Ta pracnost je znatelná a líbivost se stává skutečně podbízivou. Navíc hlavní hrdina je tak naprosto mimo, že je těžké vyvolat v sobě nějaký zájem o jeho osudy. To je umocněno ještě voice overem, který mluví… pořád. Ach jo. Ale své momenty to mělo. Třeba scéna v továrně, kdy dělníci pracují a hudba se zrychluje a zrychluje, stejně jako jejich pohyby. A taky mi nikdo nevymluví, že hora z plastů je úžasný nápad. (08.01.2009)

Nejsem daleko od absolutní spokojenosti. Švihlé dostatečně, nápadů sedm milionů, jen ta hlavní hrdinka byla tak otravná a závěr tak přeslazen. Ale jsou to drobnosti. Většina filmu je velká jízda s haldou věcí, které jsem nikde jinde neviděl. Asijská kinematografie prostě je jiná a Občan pes je toho krásným příkladem a měl by být v jejím vzorníku pořádně vidět. Výkřik do tmy: Bezdomovec a Ghost Rider jsou nejlepší postavy. (11.03.2012)

Doposud jsem za nejlepší thajský film považoval duchařský horror Shutter, leč po okouzlující konfrontaci s mluvícím a fajčícím plyšovým medvědem, ještěrkou s hlavou babičky a vůbec s magickým světem, v němž žijí nesmělý mladík Pod a krapátko trhlá dívka Jin, je všemu jinak. Neobyčejný příběh, ozvláštněný velkou porcí laskavého humoru a snění, plný fantaskních a miloučkých detailů. Tak trochu thajská Amálka po požití houby lysohlávky :-) (27.04.2006)

..este necham odlezat..//..toto sice nesuvisi s filmom ako takym, ale fakt mi lezie na nervy ono "1.thajska Amelia z Montmartru", akoby JV Azia nemala vlastne gycovite farebnosti a sisnutosti..//..v kazdom pripade mi reze farebna nechutnost a v zasade zvratenost ustiaca do absurdity cohokolvek, co kto na platne robi..nakrutene tak sebaisto, ze to funguje..macik bol aj tak najsam.. :) (04.02.2008)