Grbavica

Rozhodně zajímavej film. Ale nic extra. Ne moc často se dostanu k balkánský tvorbě a proto se snažim si podobný filmy užít. Ale teda Grbavica mě moc nenaplnil. Srdceryvnej příběh nebyl dostatečně srdceryvnej, příběhy hlavních postav takový nedotažený a i přes poměrně závažný témata mi to přišlo trochu suchý. A taky to neusekli ve zrovna ideální chvíli.. Jsem čekal, že to bude ještě nějak pokračovat... (06.05.2010)

Jsou filmy, kde se na začátku píše podle skutečných událostí. Jsou filmy, kde se to nepíše, ale jsou stokrát silnější, opravdovější, intenzivnější. Dámy a pánové je mi ctí mezi tyto filmy zařadit Grbavicu. Při sledování (děkuji Lidovým novinám za toto dvd) zjistíte, že se nedíváte skrz film, ale přímo na život v poválečném Sarajevu. Mirjana Karanovic jako Esma je jedna z nejsilnějších žen v hlavní roli a to je její role založena na civilnosti a přirozenosti. Děj je tak silný, že je škoda cokoliv o něm prozrazovat. Snad jen, že kdo chce znát pravdu za jakoukoliv cenu, nalézá bolest tak silnou, že je velký problém se s ní vyrovnávat. Velmi zajímavý je i rozhovor s režisérkou - realita dnešních dnů v Sarajevu - o nepotrestaných válečných zločincích, kteří v lidech vyvolávají obrovskou frustraci a podobně. Více takových režisérek. (12.11.2008)

problemy zaradenia sa po vojne v juhoslavii su vdacnou temou pre filmarov, preco by aj nie, ked si to po vacsine odzili aj oni sami. my divaci zase na druhej strane vieme ocenit detailne postrehy z tohto nie prilis stastneho obdobia pre tuto destinaciu..taky je aj tento pribeh. spamatavanie sa z vojny, problemy s najdenim prace, klasicke trable matka (bez muza) vs. pubertalna dcera. pekny pribeh fakt. 80% (28.03.2007)

,,SÁRA NEMÁ OTCE...“ /// Esma je Bosňanka. A ten film je o ní a jejím spratkovi. Sáře. Vyprávění, ze kterýho vnímáte ty podprahový signály něčeho dramatickýho, jenž jednou musí vylízt na povrch. (zvlášť, když je taková plačka.) Jednou. Jednou… ovšem míň dramatiký obecenstvo by se toho nemuselo dočkat. (Navíc ta její Sára je zralá na přesdržku!) Je to takovej ten film o vyrovnání se s minulostí a mateřský lásce, kterej má v sobě i sociální dramatiku a emoční rozuzlení schovává na konec. Neříkám, že to není silnej příběh, ale znám lepší>. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Můj fotr je shaheed (nebo bych si to aspoň přál/a). 2.) Mám rád dramatická dramata, kde lidi trpěj už jen tím, že maj vzpomínky. 3.) Thx za titule ,,Spárky“ a ,,jives“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.07.2014)

Na Grbavicu jsem koukal prakticky z jediného důvodu, chtěl jsem vidět, jak vypadá život v takovém Sarajevu, ležící východněji než naše zemička. Celkově mě země východu docela zajímají, jak to tam funguje, po válkách, nepokojích, a po sovětském útlaku, a byl jsem vcelku překvapen. Bosna a Hercegovina se v tomto snímku prezentuje vcelku solidně a nechá se na to celý film příjemně koukat. Není to nic převratného, jen to zasahuje do dějen dané země, ukazuje život rodiny, která to nemá s žitím ve městě příliš jednoduché. Zasahuje pár dnů do života nerovnoměrné rodiny, tedy jen matky a dcery a sleduje, co všecko je možné v Sarajevu potkat. Není to nic převratného, ale za shlédnutí to docela i stojí, rozhodně se člověk poučí a udělá si takový nepatrný výlet na Balkán, tam, kam se jen tak nedostane, ale rozhodně to v tu chvíli zaujme. (23.11.2008)