Andy Goldsworthy

mala som predstavu, že konceptuálne umenie sa robí pri stole s veľkým popolníkom, z pretlaku pseudoideí. potešilo ma, že Andy to myslí naozaj úprimne. film má príjemnú zenovú atmosféru a viesť polemiky o tom, či má alebo nemá landart po päťdesiatich rokoch existencie v oblasti umenia miesto... už asi nemá zmysel. Andyho baví príroda a pre túto tému si snáď nemohol zvoliť lepšie médium. finálne pohľady na dielo sú poväčšine dokonca esteticky atraktívne... predsa len sa mi zdalo trošičku zábavné, keď Andy kľačal pri mori, "hral sa" s kameňmi a hovoril o "serious work". ak tam totiž nie je nikto, kto by dielo "skonzumoval", celá táto inštalácia fakt nadobúda charakter bezstarostnej, samoúčelnej hry. napokon, ak má Andy ešte stále svojho kurátora, ktorý dokáže presvedčiť odbornú verejnosť, že je rovanko fajn sa dívať na fotky týchto "krajinných zásahov", je Goldsworthy (výnimočne) v suchu. (02.02.2013)

Každého někdy napadne myšlenka nad čím ten který umělec přemýšlel, když tvořil své dílo a co jej inspirovalo. Někdy je lepší to prostě nevědět a tohle je ten případ. Zde bych radši uvítal, kdyby hlavní aktér vůbec nemluvil. Mám výhrady proti samotnému formátu dokumentu je zbytečně ukecaný nudný a dlouhý. Stačil by jen kraťs s pár záběry na umělce při práci. Pak pár dlohých záběrů na lepší díla provázané správnou hudbou a úplně by to stačilo. Tady jsem se například dozvděl, že Andy si občas uvědomí, že jednou umře a jako citlivou duši ho přepadne strach ze smrti. Tak honem běží do lesa si uplácat píču z hlíny a je mu hned líp. Také mě docela rozsekalo když mluvil o tom jak se snaží dostat k ovčí podstatě anebo porozumět tomu co cítí stromy. Zřejmě autor hledá inspiraci pro další vlnovky a spirály v drogách. (20.05.2016)

Nerad jdu proti proudu ostatních hodnotících, ale tohle mě vážně nebralo. Dokument mě nesmí nudit, jinak je to v háji. Umění uznávám, ale neni umělec jako umělec. Je umělec a je pozér. Člověk, co má čas celej den stavět z kamenů kouli neni asi osoba, se kterou bych šel na pivo. Pár věcí bylo natočenejch a vyrobenejch hezky, ale v podstatě je to k ničemu. Pokud tohle někoho zajímá, já mu to neberu..ba dokonce přeju. Ale pro mě neni dokument o chlápkovi, co by chtěl porozumět kamenům, hlavní film na večer. (27.10.2010)

o tomto "přírodním" umělci jsem se dozvěděl až díky tomuto dokumentu, který přibližuje jeho často velmi rychle pomíjivou tvorbu i soukromý život. Bylo to zajímavě zpracované a některá dílka bych si klidně doma vystavil, kdyby to šlo. Je fajn, že v západní kultuře jsou i takoví umělci a mluví se o nich, protože nápaditost mu rozhodně nechybí. Můj "čtyřlístek" si zaslouží a rád se někdy podívám na jeho další dílka. Doporučuji tento videoart zejména zájemcům o kombinaci umění a přírody. [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (11.06.2013)

Přiznávám se, že jsem o land artu do chvíle zhlédnutí filmu Rivers and Tides neslyšel, ale princip tvorby uměleckého díla jen pro určité místo a snaha poskytnout tak o tomto místě výpověď, zachycující jen to, co tu vždy bylo, ale my jsme vůči tomu byli slepí, mě fascinuje. Tento citlivě natočený film navíc zachází ještě dál, než k cílům, které si klade Andy Goldsworthy - pochopení míst našeho světa, snaha sžít se s tímto prostředím co možná nejpřirozeněji, nezávisle na čase, neplánovat včerejšek, nevzpomínat na zítřek a žít v daném místě a daném čase v souhře s prostředím. Tak, jako je zobrazena podstata míst, je ukázána i jejich krása, a dílem, které na tomto místě Andy Goldsworthy vytvoří, je navíc podtržena a umocněna, což opět vede k symbolice jeho podstaty. Velmi zjednodušeně - s trochou vnímavosti jsou nám odhaleny všechny krásy univerza, které každý den strnule míjíme bez sebemenšího záchvěvu pozornosti. Myslím, že tomuto snímku se povedlo z velké části vystihnout něco, co se pokouším definovat po celý život. (10.06.2006)