Reklama

Reklama

Výstavní párkař a lepič plakátů

  • Rakousko-Uhersko Pražský párkař a lepič plakátů (více)

Lepič plakátů lepí na stěnu hospody U Nesmysla plakát na Český kinematograf. Když chce od párkaře koupit párek, vyleje lepidlo párkařovi do nádoby. Strhne se mela, do rvačky se zapojují náhodní kolemjdoucí. (oficiální text distributora)

Recenze (54)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Kraťas s délkou necelé půl minuty a jeden z milníků naší filmové historie společně ještě se snímky "Smích a pláč" a "Dostaveníčko ve mlýnici" z téhož roku. Jde spíš o takovou malou frašku či taškařici. Lepič plakátů ztělesňovaný Švábem-Malostranským, si vybírá párek, a při tom vylije lepidlo párkařovi do kotlíku, takže se strhne rvačka do níž se postupně zapojí všichni kolemjdoucí podobně jako v "Dostaveníčku ve mlýnici" kde Šváb svádí sličnou mlynářku a až poté kdy se dostaví její manžel tak se strhne obrovská mela. Natočeno před krčmou "U Nesmysla" v areálu Výstaviště. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Jan Kříženecký se zapsal do našich dějin jako pionýr kinematografie a zakladatel 6 nejstarší kinematografie na světě. To je záslužný čin, bohužel čím, už moc ne.Tento kraťas je absolutně nepodařený. Nápad sice jednoduchý, ale má údernost a dokáže pobavit i dnes. Bohužel zpracování je ubohé se srovnáním s jinou světovou tvorbou té doby. Doporučuji anglické dílko Tommy Atkins in the Park od R. W. Paula. ()

Reklama

P. J. D. 

všechny recenze uživatele

Cože? Dost těžko se mi to vstřebává i teď. Kdyby nebyl onen popis tady, zřejmě bych si těžko sloučil jednotlivé dohromady z toho, co jsem viděl. Hodnotím velice opatrně a popravdě i mírně, protože filmografie tehdy byla v plenkách, avšak vezmu-li v potaz možnosti a kvalitu divadelní (která do filmu mohla být zavlečena alespoň po stránce scénáře, neboť po stránce filmové k ní ani nedošlo), nemohu hodnotit jinak, než dvěma hvězdičkami. Na ten průměr to opravdu nemá a ve srovnání s tehdejšími snímky - kterých bylo jako šafránu - to příliš srovnávat nemohu (ačkoliv kupříkladu tehdejší snímek o kováři byl mnohonásobně lepší). Prostě lepší podprůměr. ()

cachina 

všechny recenze uživatele

Kříženecký je průkopníkem kinematografie u nás a prvním českým filmařem. Pořídil si kinematograf bratří Lumierů a začal točit a posléze promítat své vlastní filmy. Točil výjevy ze života, ale také první české hrané snímky, mezi které patří i Výstavní párkař a lepič plakátů. Jeho zásluha se tedy nedá upřít. Ale co se týče filmařské stránky této komedie, to už je horší. Postavy se dívají přímo do kamery, děj (dá-li se to tak nazývat) nemá příliš smysl (proč se do rvačky zapojili i ostatní lidé). U postavy lepiče je jasně vidět, jak se snaží vylít lepidlo na párky, ostatní postavy se viditelně krčí za dveřmi. Režisér použil stejný model i ve filmu Dostaveníčko ve mlýnici. Kříženecký nebyl spokojen s natáčením, takže existuje několik verzí filmu. ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Historický přínos snímku je nepopiratelný (přece jen první je první), nicméně vlastní námět a děj jen předurčuje schopnost českého národa porvat se kdykoliv a za cokoliv (jak např. dokazuje i o desítky let pozdější jedna z "nejúspěšnějších" českých komedií - Slunce, seno a pár facek). Nicméně na všem se dá najít něco pozitivního, a zde je to například báječná délka, která jej bez újmy na zdraví (divákově, nikoliv herců) umožňuje shlédnout několikrát po sobě. Kdyby si tak z toho vzali příklad i někteří tvůrci současného (a nejen českého) filmu ... ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Zachovaly se tři původní verze. Obsah první je uveden. Ve druhé verzi lepič přelepuje původní plakát novým. Ve třetí verzi přelepí plakát úzkým proužkem.
    V Národním technickém muzeu je uložen dopis Josefa Švába-Malostranského Janu Kříženeckému a Josefu Pokornému ze dne 30. dubna 1898, v němž nabízí "aranžování některých humorných scén" pro Český kinematograf. Na základě tohoto návrhu vznikl i snímek Výstavní párkař a lepič plakátů. Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
  • První hraný film pocházející z Čech. (ČSFD)
  • Film vznikol za za účelom prezentácie na Výstave architektúry a inžinierstva v Prahe. Estetika aranžovaného film pripomína dobové očarenie novým médiom a možno ho zaradiť do spomínaného prúdu kina atrakcií. Okolnosti jeho vzniku to len potvrdzujú, film nemal byť ničím iným, než jedinečnou technologickou atrakciou pražskej výstavy. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama