Výstavní párkař a lepič plakátů

Kraťas s délkou necelé půl minuty a jeden z milníků naší filmové historie společně ještě se snímky "Smích a pláč" a "Dostaveníčko ve mlýnici" z téhož roku. Jde spíš o takovou malou frašku či taškařici. Lepič plakátů ztělesňovaný Švábem-Malostranským, si vybírá párek, a při tom vylije lepidlo párkařovi do kotlíku, takže se strhne rvačka do níž se postupně zapojí všichni kolemjdoucí podobně jako v "Dostaveníčku ve mlýnici" kde Šváb svádí sličnou mlynářku a až poté kdy se dostaví její manžel tak se strhne obrovská mela. Natočeno před krčmou "U Nesmysla" v areálu Výstaviště. (18.08.2006)

Jan Kříženecký se zapsal do našich dějin jako pionýr kinematografie a zakladatel 6 nejstarší kinematografie na světě. To je záslužný čin, bohužel čím, už moc ne.Tento kraťas je absolutně nepodařený. Nápad sice jednoduchý, ale má údernost a dokáže pobavit i dnes. Bohužel zpracování je ubohé se srovnáním s jinou světovou tvorbou té doby. Doporučuji anglické dílko Tommy Atkins in the Park od R. W. Paula. (12.11.2009)

Cože? Dost těžko se mi to vstřebává i teď. Kdyby nebyl onen popis tady, zřejmě bych si těžko sloučil jednotlivé dohromady z toho, co jsem viděl. Hodnotím velice opatrně a popravdě i mírně, protože filmografie tehdy byla v plenkách, avšak vezmu-li v potaz možnosti a kvalitu divadelní (která do filmu mohla být zavlečena alespoň po stránce scénáře, neboť po stránce filmové k ní ani nedošlo), nemohu hodnotit jinak, než dvěma hvězdičkami. Na ten průměr to opravdu nemá a ve srovnání s tehdejšími snímky - kterých bylo jako šafránu - to příliš srovnávat nemohu (ačkoliv kupříkladu tehdejší snímek o kováři byl mnohonásobně lepší). Prostě lepší podprůměr. (08.08.2015)

Kříženecký je průkopníkem kinematografie u nás a prvním českým filmařem. Pořídil si kinematograf bratří Lumierů a začal točit a posléze promítat své vlastní filmy. Točil výjevy ze života, ale také první české hrané snímky, mezi které patří i Výstavní párkař a lepič plakátů. Jeho zásluha se tedy nedá upřít. Ale co se týče filmařské stránky této komedie, to už je horší. Postavy se dívají přímo do kamery, děj (dá-li se to tak nazývat) nemá příliš smysl (proč se do rvačky zapojili i ostatní lidé). U postavy lepiče je jasně vidět, jak se snaží vylít lepidlo na párky, ostatní postavy se viditelně krčí za dveřmi. Režisér použil stejný model i ve filmu Dostaveníčko ve mlýnici. Kříženecký nebyl spokojen s natáčením, takže existuje několik verzí filmu. (01.10.2013)

Historický přínos snímku je nepopiratelný (přece jen první je první), nicméně vlastní námět a děj jen předurčuje schopnost českého národa porvat se kdykoliv a za cokoliv (jak např. dokazuje i o desítky let pozdější jedna z "nejúspěšnějších" českých komedií - Slunce, seno a pár facek). Nicméně na všem se dá najít něco pozitivního, a zde je to například báječná délka, která jej bez újmy na zdraví (divákově, nikoliv herců) umožňuje shlédnout několikrát po sobě. Kdyby si tak z toho vzali příklad i někteří tvůrci současného (a nejen českého) filmu ... (27.02.2009)