XXY
XXY
XXY
XXY
XXY
Režie:
Lucía PuenzoKamera:
Natasha BraierHrají:
Ricardo Darín, Valeria Bertuccelli, Guillermo Angelelli, Inés Efron, César Troncoso, Martín Piroyansky, Luciano Nóbile, Germán Palacios, Ailín Salas (více)Obsahy(1)
Alex je pätnásťročná tínedžerka s neľahkým tajomstvom. Rodičia, hneď po jej narodení, opustia Buenos Aires a presťahujú sa do izolovaného dreveného domu, zastrčenom v dunách uruguajského pobrežia. Príbeh sa začína, keď Alexini rodičia vítajú priateľský pár s ich šestnásťročným synom Álvarom. Jeho otec, ktorý je plastický chirurg v Buenos Aires, prišiel poskytnúť medickú konzultáciu ohľadom Alex. Medzi oboma tínedžermi prepukne neodolateľná príťažlivosť. Malým mestom sa reči šíria veľmi rýchlo. Malú Alex susedia zrazu vnímajú ako nejaké monštrum. Pre dievča sa pozornosť ľudí stáva nebezpečnou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Intersexualita..záležitost, kterou se společnost snaží ignorovat a doufá, že tím asi přestane existovat. Ano, každého odlišného označíme za zrůdu a vyženeme na okraj společnosti. Krása. Film ukazuje, jak se žije Alex s jejím těžkým údělem, kdy nepatří pohlavně ani do jedné kategorii a odmítá pořád hormonálně zadržovat vývoj jedné své části. Ukazuje i reakce společnosti na ní, u některých fascinaci, u jiných zhnusení a v tom všem se rodí i zárodky lásky... ()
Příjemně komorní a poutavé drama, zároveň také ale nepropracovaná psychologie postav a některé myšlenkové pochody plus nedotažené nebo zbytečně rozehrané dějové linie. Ale i přes všechny zmíněné, a to vskutku závažné neduhy pro mne nebylo XXY zbytečným mrháním času, protože ten námět po shlédnutí prostě přímo vybízí k tomu, aby člověku ještě chvíli vrtal hlavou a dokonce v ní možná ještě nějakou dobu zůstal. Což je zase docela fajn, ne? ()
Ja som film s hrdinom, trpiacim problémom ako Alex, ešte nevidel, takže minimálne originalitou ma zaujal hneď od začiatku. Bál som sa, že sa režisérka, podobne, ako by to urobila väčšina artových režisérov, uchýli ku konfrontácii so "zlým nechápavým" okolím a nechá Alex pod jeho tlakom trpieť. Dôjde aj na to, a je to veru najslabší moment filmu, ale väčšinou sa zaoberá jej vnútorným svetom a vzťahom s otcom a chlapcom, ktorého by sme mohli nazvať jej prvou láskou. Nakoniec je dôležitejšie mať rodinu, ktorá problémy svojho dieťaťa chápe, ako byť spoločensky "normálny" a pochopenia sa z ich strany nedočkať. Ale aj v tomto momente ostáva film podvratný a akoby prenášal utrpenie z Alex na ďalšiu dôležitú postavu filmu. ()
Křehké, minimalistické drama. Vyprávěné téměř beze slov, pomocí převážně detailních záběrů a vůbec precizní režie. O ohrožených druzích, o výjimkách a odchylkách. O vnímavosti. Oba ústřední mladí hrdinové naleznou intuitivně porozumění pro sebe navzájem; v jejich otcích se tu však zrcadlí dva rozdílné přístupy k životu: na jedné straně opravdový zájem o svou (nejen) práci, o záchranu raněných želv, na straně druhé chladná profesionalita plastického chirurga. Některé propasti lze překonat, s jinými je to horší. A nejhůř se překonávají ty, které zprvu vůbec nevypadají tak hluboce... ()
Velice komorní příběh dívky Alex, která skrývá před světem tajemství své oboupohlavnosti. Velké téma, ale zdá se mi, že prostě nebylo plně využito. "Něco" tomu chybělo. Bohužel. Mnohem víc bych rozvinula např. milostný příběh mezi Alex a Alvarem...Jinak při té scéně na pláži, kdy se spolužáci chtěli podívat, co Alex ukrývá v kalhotách, mi bylo neskutečně smutno. Jeden z mála emotivních zážitků při sledování filmu. ()
Reklama