Větší, silnější, rychlejší

Hlášky: Chris Bell: - "V kultuře, kde druhé místo znamená být první mezi poraženými, jsou skuteční hrdinové ti, kteří vyhrávají za každou cenu." & Chris Bell: - "Tohle je Amerika. Jsme nejlepší země na světě. Můžete nám říkat národ na steroidech. Ale co ty dlouhodobé vedlejší účinky? Pro mě a mé bratry nejsou steroidy problém. Jsou jenom dalším vedlejším účinkem toho, že jsme Američané." (30.07.2012)

Svět je o penězích a tak na jednu stranu lidi berou co můžou aby se prosadili výkonama ve sportu a na druhou nesportovci jsou tlačení reklamou a potřebami velkých firem. V Americe je minimum lidí samo sebou a bojim se, že už to začíná i v Čechách. Neříkám, že by na sobě člověk neměl pracovat, ale měl by uznávat svůj fond a předpoklady, aby zůstal přirozený (26.10.2008)

Mě hodně blízké a atraktivní téma velkých a dokonalých mužů (nakopávačů prdelí), protože jsem vždy ty nespočetná kila svalového objemu chtěl a o vypracovaná figuře alá Rambo ani nemluvě (kdo by to taky sakra nechtěl, že?). Pár desítek hodin strávených v posilovně, snažíc se vyrýsovat co jenom jde, jsem si také protrpěl, takže o chtíči supermanových rozměrů vím své. Chris Bell tento stylový a veřejně jistě akceptovaný dokument podal tou nejzáživnější formou a skloubil poznání se zábavou více než uspokojivě. „Američané milují vítěze a nesnášejí poražené,“ dost troufalý, ale také výstižný argument, o který se celý snímek opírá a těží z něj. Realistické, pravdivé, šokující, varovné, emotivní a až ironické, vůči "supervíře" pravého američana. Termín zbytečný tu nehledejte, protože těchto dokumetů není nikdy dost. Hodnocení: 9/10. BTW: že samotný kongresman Henry Waxman nevěděl od kolika je v americe legálně dostupný alkohol (to ksakru vím i já), je dost zarážející a nepříčetné = dobrá vizitka ameriky, nemyslíte? (04.10.2008)

Určitě zajímavý dokument, ale nesmírně nudně zpracovaný. Navíc, abych řekl pravdu, tak netuším, o co se ve své podstatě snažil. Protože v jeden moment říká, že brát steroidy je přece normální a o chvíli později nám tvrdí, že je to podvádění a že se nám mimo jiné zcvrknou kulky. V tomto případě bych byl radši, kdyby bylo cílem dokumentu steroidy POUZE ospravedlnit a ukázat, že steroidy nelze srovnávat s kokainem apod. Takhle moc nechápu smysl. Navíc zpracování bylo na můj vkus až moc nudné a utahané. 45% (19.04.2012)

Komplexní - to je první slovo, které mě ve spojitosti s tímto dokumentem napadne. Jeho autor, Chris Bell, se problematikou, která není ani zdaleka tak jednoduchá, zabývá do velkého detailu, ozvláštňuje ji případovou studií v rámci vlastní rodiny a postupně se dostává až na dřeň toho, co je Američanům a jejich povaze vlastní. Občas dokument sice působí jako vylepšené home video, nicméně výpovědní hodnota to bohatě vynahrazuje. (05.12.2015)