Tabu

Při hodnocení pořadu s moderátorem Romanem Šmuclerem je třeba zohlednit rok vzniku. Počátkem 90. let se v Česku žánr talk-show teprve rodil, řada témat byla skutečně tabu, lidé se za své příběhy styděli, a tak kolikrát z budky ani nevystoupili. Ve srovnání s reality show 21. století, kde všechna tabu padla, to byl poměrně decentní pořad v noční hodinu, který měl osvětovou funkci. Bylo to něco nového a jiného, přičemž obsahově to nebylo prázdné. Nepůsobilo to na mne tak vykonstruovaně jako pozdější pořady Honzy Musila. Roman Šmucler mi není extra sympatický, ale je to inteligentní člověk, který jednotlivá story dával do určitého rámce a profil pořadu vybudoval. (26.12.2023)

"ehm,ehm,ehm,ehm,ehm, dobře !" Tabu si vybavuju především díky skvělé parodii od Zdenka Izera, že pane Šmuc..mul..muli? Tady zase těžko soudit souhrnné hodnocení, protože většina hostů (i vedený rozhovor s nimi) fakt hraničil s naprostou úchylností...zajímavé ale bylo, jak byli ti magoři (pardon, lidé se speciální vadou) zavření v boudě a v závěru měli možnost vystoupit ze své anonymity....................moje hodnocení = 4 z 10. (18.02.2015)

Když tenhle pořad začínal, tak mi bylo 7 let. Někdo by možná předpokládal, že jsem tehdy chodil spát po Večerníčku, ale rodiče byli velmi benevolentní a v pátek večer jsem se mohl dívat na televizi, dokud jsem nepadl únavou. Za jediné mínus považuji, že jsem tehdy nebyl v mém dětském věku schopen porozumět vážnosti probíraných témat. Z mého dětství si pamatuji jen znělku s velice tajemnou a temnou hudbou a potom očekávání, zda zpovídaná osoba vyleze z budky a odtajní svou tvář. Já jsem si vždy přál, aby tomu tak bylo, kvůli tomu jsem na to vydržel v pátek večer koukat. A teď se mi mé páteční večery z dětství připomněly díky reprízování celého pořadu Tabu. Televize Nova nám v současnosti (rok 2008) nabízí každý pátek pozdě po půlnoci (většinou mezi druhou a třetí hodinou ráno) reprízu pořadu od raných začátků z roku 1994 až do ukončení vysílání pořadu v roce 2000. Nyní, v době, kdy píšu tento komentář, je reprízování ve fázi, že jsou nabízeny díly z roku 1995. A každá ta výpověď, každý ten díl mě dokáže velmi emociálně zasáhnout. Ať je to výpověď dětského homosexuálního prostituta, ať je to výpověď muže nakaženého virem HIV díky transfúzi krve, ať je to výpověď muže s pokročilým stádiem rakoviny, nebo ať je to výpověď ženy trpící lupénkou, všechny tyto výpovědi jsou skutečně velice silné a v tehdejší době se jednalo opravdu o zlom, že tito lidé mohli vystoupit v televizi a o svém problému pohovořit. A i když v současnosti tato témata v Česku přestávají býti tabu, síla tehdejších výpovědí je stále velmi silná. Navíc tento formát tehdy nikde jinde na světě neexistoval a televize Nova tím pádem přišla s jedním z mála, ne-li jediným původním formátem vzniklým v Česku, jehož licence kupovaly televizní stanice z ostatních států, a co jsem se dočetl v jednom rozhovoru s Romanem Šmuclerem, tak dokonce skandinávské televize koupily pár nejsilnějších dílů tak, jak se odvysílali u nás, a pouze to nadabovaly. Myslím si, že na tento pořad bychom měli být hrdí, protože má velikou informační a výpovědní hodnotu a je to původní formát z České republiky, což už se patrně nikdy jindy u nás nic podobného, nic původního vymyslet nepodaří. Pro mne jednoznačně za pět hvězdiček a díky TV Nova za reprízu. (30.11.2008)

No tak na tento pořad má určitě každý jiný názor. Někdo ho bude vychvalovat a jiný zase zatracovat. Já jsem něco mezi. Viděl jsem hodně dílů. Začátky tohoto pořadu si moc nepamatuju, jelikož jsem byl ještě hodně malý a nevzdělaný, narozdíl od dnešní doby:-). Tabu jsem začal vnímat až asi kolem roku 1998, kdy mě bylo 13 let, protože až v tomto věku jsem začal chápat, co prožívají lidé trpící např. rakovinou, homosexualitou, či jiným problémem, který je pro ně v jejich osobním životě velmi nepříjemným a u ostatních lidí nenalézají pochopení. Např. taková homosexualita, dnes už to je normální, kecy o tom, že jsou 4% buziků nesnáším. Po naší republice chodí x lidí, kteří si to nepřiznají. Sám nechápu proč? Buzík, či nebuzík. Hubený, nebo tlustý člověk. Vždyť je to fuk. To je každého věc. Homosexualitu nechápou jen naši rodičové, kteří mají v hlavě pořád zafixováno, že buzík není člověk. Teď se zase vrátím k pořadu. Velice se mi líbilo, jak moderátor přivedl po tmě hosta a ten se usadil do jakési speciální budky, kde nebyl vůbec vidět. Odtud odpovídal na otázky, které mu kladl moderátor. A když pořad končil, tak se host mohl rozhodnout, jestli se chce ukázat divákům. Vždycky jsem byl napjat, jestli se ukáže. Až dnes jsem zaregistroval, že se tento pořad reprízuje v nočních hodinách. Určitě se na nějaký díl podívám a možná do tohoto komentu napíšu ještě pár písmenek:-). Musím uznat, že tento pořad byl velice dobrý a já ho hodnotím 4 hvězdami. (01.12.2008)

Byla jsem ještě dítě, ale jakmile se rodiče přestali starat o moji páteční večerku, byl program jasný. Pořad měl určitě svoji hodnotu. Jestli šel dělat líp? Z pohodlí domácí sedačky se hodnotí tak lehce... Ačkoliv paměť je děravá a zpětně si můžeme říkat, že probíraná témata už jsou v dnešní době na zívačku, dost možná bychom se divili. (31.05.2022)