Třetí největší město našeho státu, které se kdysi pyšnilo přízviskem "ocelové srdce republiky", pejorativně nazývané také jako "černá Ostrava", spojilo své dějiny už jednou pro vždy a pro mnohé neodmyslitelně s uhlím. Tento fakt se nesmazatelně podepsal na jeho zcela specifickém charakteru, kterým vyčnívá z tradice českých a moravských měst a činí z něj tak ojedinělý, dnes možná ale už taky trochu nechtěný až exotický, fenomén. Doby, kdy zde „černé zlato“ platilo za pýchu a horníci za chloubu našeho národa, jsou už ovšem zapomenuty. Ostrava dnes proměnila svou tvář vstříc novým horizontům. Ale surovina, která formovala podobu této krajiny, poznamenala několik generací a dokázala regulovat statisíce životů našich obyvatel i cizinců, je v tomto kraji stále přítomna, byť v různých variacích, téměř na každém kroku. Ostrava je, alespoň v nedávno skončeném 20. století, dobrým příkladem toho, jak uhlím prosáklo nejen zdejší ovzduší, ale i duch místa a charakter obyvatel.
V dokumentu s názvem Zpráva z Černé díry, který se v průběhu měsíců srpna a září natáčel v Ostravě a okolí, se tvůrci, v čele s režisérem a scenáristou Michalem Najbrtem, vydávají společně s průvodcem Petrem Nárožným po stopách „uhelné historie“ Ostravy, ale i jejích svérázných obyvatel. V původním hodinovém dokumentárním filmu objevují tohle město nejen pro ty, kteří sem ještě neměli tu čest zavítat, nebo pouze „projížděli“, ale i pro mnohé Ostravany, kteří možná ani netuší, jaká pozoruhodná místa tady, jen kousek za jejich domy, existují. Snaží se zbavit Ostravu nelichotivých nálepek začouzené aglomerace, města komínů a upocených tváří, nebo v minulosti téměř výhradního sepjetí s uhlím a železem, a zachytit výjimečný regionální fenomén, jakým Ostrava bezesporu je, díky svému specifickému charakteru. A to zejména v souvislostech s uhelnou mašinérií, která utvářela nejen ráz krajiny, formovala hranice vlasti, výrazně ovlivňovala republikové hospodářství, postavení tuzemské ekonomiky, osídlování, ale podepsala se i na typické lokální mentalitě zdejších obyvatel. Snímek Zpráva z Černé díry je autentickým ohlédnutím za temnou minulostí Ostravy skrze svědectví pamětníků, ale i odborníků a známých osobností - rodáků, ukazuje jedinečný kolorit města a jeho specifický rytmus v průběhu minulého století až po současnost.
Právě minulosti spojené s uhlím vděčí toto město za svůj bouřlivý rozvoj a kosmopolitní ráz. Dnes se ocitáme ve zlomovém bodu, kdy uhelná éra v Ostravě skončila. A otázka nezní pouze, jestli s ním skončí i toto město. Koneckonců, to si hledá samo svou novou cestu. Ale vyvstává jiná věc k zamyšlení: jak se fenomén uhlí obtiskl na současném stavu dnešní Ostravy a na nás lidech, kteří tady žijeme a chceme žít bez nostalgie a hořkosti. Jinými slovy: co pozitivního si neseme a co vytvoříme pro budoucí generace my.
(oficiální text distributora)
Třetí největší město našeho státu, které se kdysi pyšnilo přízviskem "ocelové srdce republiky", pejorativně nazývané také jako "černá Ostrava", spojilo své dějiny už jednou pro vždy a pro mnohé neodmyslitelně s uhlím. Tento fakt se nesmazatelně podepsal na jeho zcela specifickém charakteru, kterým vyčnívá z tradice českých a moravských měst a činí z něj tak ojedinělý, dnes možná ale už taky trochu nechtěný až exotický, fenomén. Doby, kdy zde „černé zlato“ platilo za pýchu a horníci za chloubu našeho národa, jsou už ovšem zapomenuty. Ostrava dnes proměnila svou tvář vstříc novým horizontům. Ale surovina, která formovala podobu této krajiny, poznamenala několik generací a dokázala regulovat statisíce životů našich obyvatel i cizinců, je v tomto kraji stále přítomna, byť v různých variacích, téměř na každém kroku. Ostrava je, alespoň v nedávno skončeném 20. století, dobrým příkladem toho, jak uhlím prosáklo nejen zdejší ovzduší, ale i duch místa a charakter obyvatel.
V dokumentu s názvem Zpráva z Černé díry, který se v průběhu měsíců srpna a září natáčel v Ostravě a okolí, se tvůrci, v čele s režisérem a scenáristou Michalem Najbrtem, vydávají společně s průvodcem Petrem Nárožným po stopách „uhelné historie“ Ostravy, ale i jejích svérázných obyvatel. V původním hodinovém dokumentárním filmu objevují tohle město nejen pro ty, kteří sem ještě neměli tu čest zavítat, nebo pouze „projížděli“, ale i pro mnohé Ostravany, kteří možná ani netuší, jaká pozoruhodná místa tady, jen kousek za jejich domy, existují. Snaží se zbavit Ostravu nelichotivých nálepek začouzené aglomerace, města komínů a upocených tváří, nebo v minulosti téměř výhradního sepjetí s uhlím a železem, a zachytit výjimečný regionální fenomén, jakým Ostrava bezesporu je, díky svému specifickému charakteru. A to zejména v souvislostech s uhelnou mašinérií, která utvářela nejen ráz krajiny, formovala hranice vlasti, výrazně ovlivňovala republikové hospodářství, postavení tuzemské ekonomiky, osídlování, ale podepsala se i na typické lokální mentalitě zdejších obyvatel. Snímek Zpráva z Černé díry je autentickým ohlédnutím za temnou minulostí Ostravy skrze svědectví pamětníků, ale i odborníků a známých osobností - rodáků, ukazuje jedinečný kolorit města a jeho specifický rytmus v průběhu minulého století až po současnost.
Právě minulosti spojené s uhlím vděčí toto město za svůj bouřlivý rozvoj a kosmopolitní ráz. Dnes se ocitáme ve zlomovém bodu, kdy uhelná éra v Ostravě skončila. A otázka nezní pouze, jestli s ním skončí i toto město. Koneckonců, to si hledá samo svou novou cestu. Ale vyvstává jiná věc k zamyšlení: jak se fenomén uhlí obtiskl na současném stavu dnešní Ostravy a na nás lidech, kteří tady žijeme a chceme žít bez nostalgie a hořkosti. Jinými slovy: co pozitivního si neseme a co vytvoříme pro budoucí generace my.
(oficiální text distributora)
(více)
Dokument popisující život v městě Ostravě od začátku těžby uhlí až do dnes. Příběh města vypráví Petr Nárožný společně s partou bývalých havířů a spoustou jiných lidí.
(HaniK)