Now We're in the Air
USA,
1927, 60 min
Režie:
Frank R. StrayerScénář:
Thomas J. GeraghtyKamera:
Harry PerryHrají:
Wallace Beery, Raymond Hatton, Russell Simpson, Louise Brooks, Emile Chautard, Charles StevensObsahy(1)
Komedie z první světové války vypráví o dvou letcích, kteří zabloudí do oblasti frontové linie a ohrožuje je jak spojenecká, tak německá armáda. Dlouho nezvěstný snímek existující pouze v krátkém torzu je cenný díky přítomnosti mimořádné herecké osobnosti amerického i evropského filmu Louise Brooksové. (Letní filmová škola)
Zajímavosti (2)
- Během své návštěvy Národního filmového archivu na podzim 2016 ředitel Festivalu němých filmů v San Francisku a digitální restaurátor Rob Byrne požádal o předvedení také této komedie. Jeho zájem násobil ikonický status herečky Louise Brooksové, jež má po svém „znovuobjevení“ v 70. letech oddaný světový fanklub. Rob Byrne provedl digitální přepis původní kopie, potřebné obrazové korekce, výměnu českých mezititulků za anglické a posléze zajistil zpětné převedení z digitální formy na 35mm filmový pás. Na NFA připadlo doplnění původních viráží do nových kopií, tedy prodchnutí emulze jednotlivých záběrů roztoky různých barev, neboť v současnosti pouze tzv. pražská metoda pánů Ledeckého a Wagnera nabízí tento původní způsob barvení filmů, navíc bez mechanického zásahu do filmového pásu. I v pouhém torzu se komedie Rif a Raf, piloti stala příkladem znovuzrozeného filmu a vzorovou připomínkou spolupráce mezi archivy na záchraně světového filmového dědictví. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Rif a Raf, piloti patří mezi ty pozoruhodné případy filmů, jejichž historie neskončila uvedením v dobové distribuci. Tento titul se stal předmětem zájmu současných historiků proto, že byl v amerických internetových databázích veden jako ztracený, byť existoval v jedné hořlavé kopii ve sbírkách Národního filmového archivu v Praze. Snímek tehdejší místní distribuce uvedla i s českými mezititulky, z této doby se zde ovšem nedochoval. NFA získal nitrátovou kopii až v roce 1971 z filmového archivu Muzea moderního umění v New Yorku, který s podivem vlastnil kopii s českými mezititulky a díky nim ji NFA partnersky nabídl k „repatriaci“. Zde snímek jako titul nezařazený mezi zásadní světová filmová díla nepatřil do výběru přednostně zabezpečovaných titulů, což se mu stalo téměř osudné. Z již tak nekompletního filmu se vlivem chemického rozkladu nakonec dochoval pouze jeden díl v délce zhruba pěti set metrů. (Zdroj: Letní filmová škola)