Já líbám ručku vám, madam

Po Café Elektric a Prinzessin Olala, filmech, které byly výsledkem Marlenina návratu k filmu po mateřské, její první hlavní role už na sebe nenechala dlouho čekat. Laurence Gerard se stala první hlavní hrdinkou v sérii čtyř velkých melodramat, které se vynikajícím vyvrcholením Marlenina působení v němé éře. Poprvé pak promluvila jako Lola Lola. Já líbám ručku vám, madam, byl ve své době velice oblíbený film, fešácký Harry Liedtke byl osvědčeným milovníkem, Marlene rozkošně váhala mezi ním a otylým Pierrem de Guingandem. Jakpak by také ne, když Harry zastíral, že je pouhým vrchním... Z dnešního hlediska je poměrně směšné, že v roce 1932 Ručka v USA propadla, diváci byli totiž příliš namlsáni Sternbergovou Marlene a nepomohlo ani přejmenování hlavních hrdinů z Laurence a Jacquese na Lucille a Pierra. Dnes už ovšem umíme docenit Landovu režii (byl režisérem Olaly a Ručku také produkoval, tak se mu Marlene líbila a vyplatila; na sklonku kariéry udělal také dva české filmy Jana a Panenka), zpěváka Richarda Taubera ze synchronizované verze a asistenta kamery Freda Zinnemana, který zapustil kořeny v Hollywoodu. (13.02.2009)