Obsahy(1)
Povídkový polohraný dokumentární film vypráví očima skupiny filmařů pět příběhů lidí z pěti bývalých zemí východního bloku (Slovensko, Rusko, Bulharsko, Lotyšsko a Bosna). Tyto země prošly od pádu komunistického režimu určitým vývojem, na který protagonisté musí nějakým, ne vždy kladným způsobem, reagovat. Režisér: "Chci tlumočit emocionální prožitek, pocit z toho, jaké je to žít v této části Evropy, formou, která by měla připomínat útržky vět z cizích hovorů vyslechnutých mimoděk někde na ulici nebo v tramvaji." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1)
Tyhle experimentální filmy to u mně mají těžké. Popravdě jsem tenhle chtěl vidět už asi 20 let jen na základě názvu, kdy jsem na něj narazil v jakémsi seznamu českých filmů, aniž bych tušil, o co se vlastně jedná. Jak už zdejší popisek prozrazuje, jde o mozaiku pěti kratších segmentů ze zemí východního bloku. V kopii, kterou archivuje ČT (jeden z producentů filmu, TS Čestmíra Kopeckého), jdou příběhy za sebou v pořadí Bosna, Rusko, Slovensko, Bulharsko a Lotyššsko. Každý se liší zpracováním - a nebudu psát, že jsou všechny o ničem, jen každá jinak, naopak napíšu, že se na závěr děkuje panu Vachkovi. Zrovna první segment (nechce se mi psát povídka), který je nejkratší, mě zaujal po stránce techické, kdy se pasáže míst zničených válkou prolínají s dorůžova zabarvenými záběry svatby. Ruský segment je proti tomu bezcílné bloumání bytem a tržištěm, prokládané německým komentářem ohledně voleb (poznámka na stranu, tato část kopie nebyla otitulkovaná). Slovenský segment je rovněž rámován komentářem v podobě zpráv z rádia, zde se navíc poprvé projeví ona v popisku uvedená polohranost. Až teprve závěrem, jakoby mimochodem, kamera (která v opakujících se scénách na ostrově poletuje mezi posedávajícími lidmi) zachytí dvojici, co si ubaluje špeka, která je v následujícím záběru dopadena policií, což pak reflektují i zprávy v rádiu. Bulharský segment je snad nejrozháranější a jako jediný obsahuje komentář vypravěče (resp. vnitřní monolog profesora, kterému hráblo z čínské hrozby a který si neopustí poznámku, že jeho studentka je blbá) a který je taky jediný otitulkovaný. A na závěr Lotyšsko, kdy jsou záběry ze zkoušky sboru prokládány záběry muže, který chodí po místnostech nebo po ulicích, tam a zpět, tam a zpět, někdy doprovázený hudbou a zpěvem toho zkoušejícího sboru. Uf. Odškrtnuto, nikdy víc. Nicméně doporučuji nedávný rozhovor s režisérem, vedený u příležitosti letošního uvedení v Ponrepu: https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/vychodni-evropa-pro-me-byla-objevem-rozhovor-s-rodrigem-moralesem ()
Zajímavosti (1)
- Tvůrce na filmu pracoval od roku 1993, kdy získával přátele a kontakty na cestách po zemích bývalého socialistického bloku. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)