War Games: At the End of the Day
Obsahy(1)
V rukou mají repliky moderních automatických zbraní. Z jejich zásobníků však létají pouze plastové kuličky, a kdo je zasažen, musí z kola ven. Své síly přijeli změřit na podivné místo staré, dnes již polorozpadlé vojenské káznice. Rozdělili se na dva týmy a jejich „malá válka“ mohla začít. Do hry však znenadání vstoupil třetí soupeř. Jeho zbraň je ostře nabitá a své území, na které parta mladých „válečníků“ toužících po adrenalinu vstoupila, žárlivě střeží. Nevinná paintballová hra se brzy změnila v zoufalý boj o holý život, když si tři vyšinutí vojáci udělali z hráčů lovnou zvěř. Snímek, okořeněný vynikajícím soundtrackem, byl natočen podle skutečných událostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Tak mně se tento film líbil. Nápad samozřejmě nic moc nového, nicméně atmosféricky opravdu zdařilé a místy se napětím dýchat nedalo. Pomyslnou třešničku na dortu dělala skutečnost, že nikdo ale opravdu nikdo nepřežil. ()
Italům se podařilo hravě strčit do kapsy minimálně všechny letošní horory ze zámoří. Je od samého začátku evidentní, že za kamerou byla úplně jiná mentalita, která dala snímku něco, co mi prostě chybí u filmů stejného žánru z USA. Snímek především potěší tím, že divák není donucen přihlížet zdlouhavému nudnému začátku plného přihlouplých a zbytečných dialogů. Naopak, zde se děj rozjíždí velice rychle a nic nenechá na sebe dlouho čekat a vy jste vtaženi do okamžitého lovu na lidskou kořist, navíc s vědomím, že něco podobného se skutečně stalo a to v roce 1992, kdy ještě parta mladých lidí z Itálie nemohla vlastnit mobilní přístroje. Nicméně i v tomto filmu bohužel čelíme nelogickému chování postav, což je už rutinní záležitostí a od tvůrců tohoto snímku bych očekával promyšlenější chování postav. Škoda, protože to zbytečně filmu ubližuje a výsledný efekt, který na diváka dopadá je rozporuplný včetně toho, že to souvisí i se závěrem filmu. Po herecké stránce nemám výtky, podle mě od většiny herců zahráno slušně. Hudba ve filmu byla vynikající a důstojně ovlivňovala emoce na diváka. Shrnuto, podtrženo: Milé překvapení v daném žánru o to víc, že se jedná o evropský film. ()
TVL já jsem ale úchyl, když čumím na takovou sračku, kterou musel dát dohromady štáb složený z dlouholetých LSD toxikomanů, kteří dva dny před započetím práce museli začít abstinovat. Ty záběry na ptáčka, kobylku, žábu a kdovíjakou ještě havěť. "Drž hubu děvko", řekne padouch a zajatou dívku podřízne jak prase - a následuje muzika jak při odpanění Belly v Twilightu...tak tenhle kousek mě fakt asi dostal ze všeho nejvíc. Ovšem "poslední výstřel" a poslední padouch je mrtev - a záběr na obláček dýmu z hlavně...jak kdybych si mobilem natočil mou elektronickou cigaretu s vybitou baterkou...tak to taky bylo dokonalý. Dokonce natolik, že jsem si ten záběr zopakoval, abych se ujistil, že jsem viděl dobře. Co se týče dialogů, tak by mne zajímalo, zda to opravdu vymyslel scénárista a nebo ta banda z tvůrčí skupiny...sakra a teď už nevím jméno bosse těch našich dabujících dervišů. Vše ostatní jsou už jen takové sračky, že je škoda to komentovat...to prostě musíte vidět. Kdyby tohle někdy někdo smahnul na placku a zakopal na hřbitově, tak bude mít na triku apokalypsu zombie, protože tohle by fakt vyhnalo i mrtvýho z hrobu. :-D ()