Kličko

Mnozí o nich tvrdí, že ničí Box, já mezi ně nepatřím, je úžasné sledovat, kolik let si pořád dokazují, jak se dokáží udržet na vrcholu a a ani jednou neselhat. Moc se mi líbilo, jak film ukázuje jejich životní pouť, abychom viděli, že jsou to taky lidé jako my všichni ostatní. A fandící Hayden Panettiere byla jen bonbónek na dortu. (14.07.2014)

Režisér S. Dehnhardt v rozhovoru pronesl „ nechtěli jsme natočit film, který by oba bratry ukazoval jako hrdiny-ikony. (Ostatně, tou je (zde) pouze jedna osoba,“bájná kobra” Chuck Norris- neuvěřitelné, ten chlap se zná snad s každým). Ani to pojmout jako exkurzi po jejich největších vítězstvích a úspěších. V prvním případě by to byla nuda, v tom druhém, by to nikoho moc nezajímalo resp. pouze skalní příznivce. Je to spíše dokumentární příběh o jedné nekonečné, trnité, namáhavé cestě dvou (ne)obyčejných bratrů s neutuchající vůlí. Nikoliv tedy (Hollywoodská) pohádka o tom, jak chudí chlapci z nuzných poměrů ke štěstí (bohatství) přišli a dobili (to doslova) Ameriku (svět), ale skutečný příběh plný vítězství, ale také pádů a porážek aneb není ostudou (férově) prohrát, důležitější je (viď Maxi) se opětovně zvednout a začít (od)znova. A třeba taky příběh o tom, že přestože prohrajete zápas, odcházíte (někdy) z ringu jako vítěz. Kličko je jednoduše dokument dvou výjimečných sportovců, (stejných a přece tak rozdílných bratrů-přemýšlivého Vladimíra, „hlíny“, která se lépe opracovává, ale podléhá snadněji opotřebení a přímočařejšího Vitalije-„těžko opracovatelné žuly“, mající nedostižnou výhodu v neopotřebovanosti, avšak nic není na věky, že.. ), mapující jejich dětství (na socialistické Ukrajině), přes jejich první boxerské začátky, návštěvu Měsíce (pardon Ameriky ), olympijský triumf, až k metě nejvyšší, (obhajobě) titulu mistrů světa. A troufám si rozhodně tvrdit i dokument, který si užijí nejen Ti, co dennodenně cedí “krev, pot a slzy” mezi provazy, ale i laická veřejnost. To pro jeho sympatickou civilnost resp. lidskost. Tvůrcům se totiž podařil malý zázrak, tj, zachovat si zdravý odstup a přitom se dostat (k oběma bratrům) tak blízko, jak jen to bylo možné. Nejsme tedy svědky „pouze“ efektivně nasnímaných fightů v samotném ringu, ale divák může nahlédnout i pod pokličku (viz chvíle naprostého soustředění v šatně, těsně před samotnými zápasy, reakcí nejbližší rodiny, trenérů, či střípků z osobního života). Jako více než dobrý nápad se také ukázalo, nacpat do jednoho záběru bojujícího Vladimíra (proti nigerijské “nightmare” Samuelu Peterovi) a hned vedle, z první řady, vše prožívajícího a „spolubojujícího“ bratra Vitalije. To aby si divák resp. soupeř zřejmě uvědomil, že nebojuje pouze proti jednomu, ale rovnou oběma bratrům dohromady, protože, aby bylo dostatečně jasno,… oni nejsou zaprvé: „žádné baby“, zadruhé: jsou teď mistři světa a zatřetí: „mají rádi svého bratra“. 90% P.S. to Gilmour93. „Neboj chlape, budu Tě krejt“……z baráku odnaproti. Jak poznáš, že tam jsem? Bude zhasnuto :-) (25.09.2013)

Nemám moc, co bych dodal. Takhle si představuji poutavý dokumentární film. Akorát jsem měl hrozný problém je od sebe rozeznat, měli ji dát nějaké jmenovky, protože si jsou fakt neskutečně podobní. Patří jim můj respekt za to, co v boxu dokázali, ale hlavně za to, že zůstali pořád nerozlučnými bratry. 88% (02.11.2012)

Velmi příjemné. Z větší části je sport v pozadí vztahu obou bratrů. Věděl jsem, že to jsou inteligentní sympaťáci a tenhle film to víceméně jen potvrzuje. Možná to jen chtělo ještě chvíli počkat a film natočit až po ukončení kariéry obou bratrů, aby to s odstupem času vypadalo uceleně. Palec nahoru. (11.09.2012)

O boxu jsem si vždycky myslela, že je to sport pro úplné blbce, co nemají nic v hlavě, a tak si ji za peníze nechají donekonečna otloukat podobnými dutohlavými opičáky, a ještě si u toho sem tam ukousnou ucho. Stejné jsem si myslela, když mě v sobotu přítel donutil podívat se s ním na zápas Klitschka a Furyho, že Klitschko je nejlepší na světě a bla bla... no zápas mě teda nebavil, já jsem čekala jedno K.O. za druhým a nějakou krev, a místo toho tam kolem sebe jen poskakovali přesně jako opičáci, a většinu času se ''objímali''. A Klitschko to ještě ke všemu prohrál. Ale nějak mi to zůstalo v hlavě, a tak jsem si o den později zadala na youtube Klitschkovo jméno, že se podívám, jak vypadaly nějaké jeho úspěšnější zápasy. Ale první, co mi na youtube vyskočilo byl dokument Klitschko Brothers. A tak jsem to zapla, a moc se mi to líbilo. Příběh dvou bratrů, kteří se z ničeho vyšplhali až na vrchol, ale udrželi si zdravý rozum a zásady a pokoru. Určitě se mi to taky líbilo proto, že jsou to kluci z Ukrajiny a né někde z Ameriky, přeci jen je mi takový příběh bližší k srdci. Box mě sice pořád nebere, ale rozhodně jsem na něj trošku změnila názor díky bratrům Klitschkovým. (30.11.2015)