Laurentie
Laurentia
Obsahy(1)
Mladík Louis bydlí v Montrealu. Nemá žádné zájmy, skutečné přátele, ani sny. Jeho jediným koníčkem je sledování pornografie a sebeukájení. Louisova frustrace narůstá. Po přestěhování do nového bytu má navíc nového souseda, který je jeho pravým opakem: pohledný mladík je obklopen přáteli, je zábavný, je šťastný. V zakomplexovaném Louisovi tento muž vyvolává nové podněty, které mu nakonec promění život. Laurentie je dramatem o maximální vyprázdněnosti života v současné společnosti. Vnější i vnitřní drama Louisovy existenciální cesty je vyprávěno vytříbeným asketickým stylem prostřednictvím dlouhých záběrů a s pouhým minimem dialogů. Díky formálním aspektům lze snímek zařadit do proudu spirituální kinematografie. Laurentie nejednoduchým způsobem tématizuje sex, smrt i duchovní rozměr života. Svým vyzněním připomene snímek Bitva na nebi (Batalla en el cielo, 2005) režiséra Carlose Reygadase. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (22)
Celý film jsem se snažil přistupovat k dílu dvou mladých Kanadanů pozitivně, neustále jsem hledal v nekonečných onanovacích scénách smysl, význam, ale nejspíš marně. Z Laurentie odešlo bezkonkurenčně nejvíce diváků a nikdo jim to nemůže mít za zlé. Sledovat 11 minutovou scénu, kde hraje klasická hudba a tři postavy popíjí pivo dokáže být pěkně otravné a uměleckou hodnotu jsem v tom vážně nezaregistroval. Jednu hvězdu dávám za závěr, který svým twistem připomíná aspon trochu film. Nejvtipnější na tom ovšem je, že zrovna tenhle snímek, který patří mezi nejhorší a nejdivnější, které jsem letos ve Varech viděl, mi i několik dní po projekci utkvěl v paměti. [MFF KV 2011] ()
Fakt jsem to nepochopila a nemám s tím problém (dohnala ho k demenci nuda, zmatená sexualita a neláska k angličtině, anebo se chabrus na hlavu už narodil?). Kluci mladý režisérský jsou holt na starou zkostnatělou Báru moc přechytralý, nestíhá všechny ty metafory o french vs english rozluštit, je toho všude tolik. Ale předem zmíněná jedenáctiminutová scéna v kuchyni je ge-ni-ál-ní. P.S.: Od kdy nějaká nula Davies182 ví, co komu šmakuje? ()
46. MFF KV .. Scénář: Mathieu L. Denis, Simon Lavoie .. Tvůrčí impotence ve 25 záběrech. ___ Ukázka jednoho ze zásadních, i Saša Michailidis na něj musel upozornit.. Enjoy ()
(MFF KV 2011) Ne úplně nezajímavý film, který však trpí celou řadou nešvarů, z nichž zmíním např. pouze povrchní sledování psychických problémů hlavní postavy s absencí jakékoliv snahy o rozpitvání toho, proč vlastně je takový "jebo", či samoúčelnost některých dlouhých záběrů, které sledují věci a scény, na kterých nic zajímavého není a slouží asi jen k natažení stopáže. Ovšem obsahuje i některé velmi silné scény, které mají větší kadenci od kuchyňské "one take" scény, která je prostě skutečně silná, i když se tam toho na první pohled tolik neděje. Některé následující scény jsou pak skutečně výborné (návrat domů po přespání v parku s následným "přivítáním" svého souseda, cesta vlakem, "pohoda" u rodinného stolu...). Avizované narážení na politické problémy neviditelné (kromě klení na anglickou adresu). Výkon mr. Schwartze ovšem zamyšlení a respektu hodný, co ten kluk neměl problém na plátně předvést, se jen tak nevidí a "jeba" mu lze velmi snadno uvěřit. Jen kdyby se trochu více pitvalo to, kdy a proč se vlastně "jebem" stal... ()
Snad si tvůrci uvědomí (a nejen díky tomu, že byli přítomni na fiasku premiérového promítání), že film musí být více "rychlý"! Dlouhé shoty, tvořící několikaminutové (nekonečné!) sekvence, ve kterých se nic neděje, prostě nešmakují. Takže i když zůstane snímek dvou režisérů nezapomenutelným zážitkem z Varů 2011, díky jeho uměleckým kvalitám to jistě nebude. P.S. Konec to mírně táhne nahoru. [MFFKV 2011] ()
Reklama