Marijine
Marija's Own
Marijine
VOD (1)
Obsahy(1)
Tři vnučky uspořádají soukromou slavnost, jejímž cílem je uctít památku jejich babičky Mariji Violićové, jež zemřela před šesti lety. Sešlost v jejím bytě v chorvatském přístavním městě Rijeka není početná, ale zato pestrá. Vedle sousedek a známých se zde objeví i česká hudební skupina Midi Lidi, s níž se přítomní setkávají vůbec poprvé. V takto nesourodé společnosti se na nebožku nemůže vzpomínat v duchu sentimentálních klišé. Vzpomínky střídá tanec, zpěv a soutěž o nejlepší výzdobu babiččina náhrobku. Do jisté míry improvizovaně natočený autorský debut Željky Sukové balancuje na hranici dokumentární a hrané kinematografie. Značně osobní téma, k němuž se vážou ukázky z amatérských rodinných filmů a fotografie z rodinných alb, zde dostává podobu jakési reality show, jejímž smyslem není znesvěcení, ale naopak hledání co nejupřímnějších emocí k zesnulé osobě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
(KVIFF 2011) Téma výzdoby babiččina náhrobku je docela černo-humorně milé a ne úplně blbě natočené, ale stejně mi pořád uniká důvod distribuce domácího videa bandy šílených Chorvatek po festivalech pod označením dokument .. snad kromě usilovné snahy Petra Marka projevit svůj nesporný multi-talent, kde se jen dá. Mimochodem jedna z vnuček byla přítomna přímo v sále a, nepřehlédnutelná ve svém pestrobarevném kostýmku a gumáčkách, se dělila o láhev Becherovky .. to bylo milé. I proto jsem se právě přimhouřeným okem překecal dát tomuhle divnému home videu tři hvězdy. ()
Tenhle chorvatský „něco jako dokument“ mě vyloženě nadchnul. Režisérka vystudovala pražskou AVU, jako kameraman a střihač fungoval její manžel Aleš, kromě sebe obsadila svou sestřenici Ninu Violić, která je shodou okolností velmi oblíbenou herečkou, a jelikož její sestra před kamerou odmítla vystupovat, obsadila její místo dívkou, která jí je velice podobná. Sezvaly sousedy, „vyzdobily“ byt a za zvuků osobně přítomné „nejpopulárnější české kapely“ (!!!) Midi Lidi (kteří tam působí jako návštěva z jiné planety) poskládaly poctu šest let mrtvé babičce Mariji. Film je neskutečně zábavný, mluví se v něm velmi sprostě, kouří, chlastá a k tomu Petr Marek prozpěvuje texty typu „je ticho, klid, tak si můžeš ten svůj shit vyřešit“ (nebo nějak podobně). Kdo neviděl, neuvěří. Posledních pár scén je trochu divných i na tenhle film, ale jinak perfektní (90%)! ()
Spíš než film - "dokument" o smuteční slavnosti, jsem snímek vnímal jako dokument z poněkud zvrácené dovolené s kapelou Midi Lidi. Spíš by se film dal přirovnat k žánru film o filmu nebo to možná mohlo být o tom, jak Midi Lidi natáčeli videoklip ;). Myslím si, že kdyby místo Midi Lidi, vystupovala pro mě/Čechy nějaká neznámá chorvatská kapela, tak by to byl asi propadák. Jelikož mám rád Midi Lidi, tak hodnotím za 3, bez nich by to bylo za 1 max. 2 :/. ()
Absurdita scén někdy rozesměje, herci-neherci jsou příjemní a Midi Lidi hrají jako vždycky dobře, celkově jde spíše ale o fun-videoklip na motivy pitomosti, který by šel sestříhat na krátký videoklip k některé ze skladeb. Pro milovníky Midi Lidi a ulítlostí asi příjemné překvapení, já jsem u toho usnul. 45% ()
Velmi originální dokument/komedie o třech vnučkách pořádajících oslavu na počest mrtvé babičky. Když nic jiného, geniální je scéna, kdy hosté oslavy navrhují náhrobky a pak také své návrhy vysvětlují a obhajují, včetně vyhlášení vítězky (škoda, že zvítězila "střízlivější" varianta). Jadrné sousedky byly nejzábavnější položkou hravého filmu, který je spíš něco jako homevideo. ()
Galerie (6)
Photo © MFF Karlovy Vary 2011
Reklama