Det erotiske menneske
The Erotic Man
Obsahy(1)
Jak zachytit erotično? Jak je definovat? Ve svém dlouho očekávaném snímku se dánský dokumentarista a básník Jørgen Leth vydává cestou vzpomínek na svá erotická dobrodružství, na své lásky trvalejší i prchavé, na pohledy plné vášně, na krásu ženských těl i charakterů. Stárnoucí evropský umělec cestuje po nejrůznějších zemích světa, hledá ženy, které mu připomenou jiné ženy, hledá své vlastní vnitřní já, ptá se po zdroji smyslové přitažlivosti. Jeho darem je schopnost plně prožívat a zároveň zvenčí pozorovat i ty nejjemnější erotické situace. Se stářím přichází odstup, a tak se Leth snaží reflektovat své erotické touhy a představy. Jørgen Leth natočil snad svůj nejosobnější a nejprovokativnější film, na němž pracoval více než deset let. Tento experimentální dokument je oslavnou poetickou výpovědí o kráse a přitažlivosti žen, je filmovou sebereflexí i filmovou básní. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (14)
Podceňovaná záležitost, z níž mohou odcházet akorát zaostalí puritáni, anebo ještě zaostalejší "bitches" a "assholes", jichž je ve Varech bohužel plno. Lethovo zkoumání krásy a erotična totiž nabízí nejen funkční koncept, ale i sympatickou a inteligentní pointu. Škoda jen, že je poměrně průhledná a samotný námět těžko uchopitelný a vydolovatelný do poslední kapky. (MFFKV 2011) ()
(46.MFFKV) Spousta diváků v sále asi čekala dle názvu něco jiného. Ti. co si nepřečetli, že jdou na dokument a čekali lechtivý snímek, odešli po 15ti minutách. Ti, co věděli, nač jdou a čekali dalšího skvělého Letha, odešli po 25 minutách. Ti, co čekali, jestli z toho přece jen něco nevyleze, odešli po necelé hodině. A ti slušní to vytrpěli až do konce, protože jim bylo hloupé odejít a přece jen tam určité dobré momenty byly. Ale bylo jich málo a zbytečně natahovaný a prodlužovaný film nakonec ztratil i to málo šmrncu, co měl. Nemám naprosto nic proti nahotě, erotično vítám před upachtěným sexem, každá z těch žen byla svým způsobem zajímavá a krásná... ale. Prý nic, co se řekne před "ale" neplatí, tak to řeknu jinak. Režisér tam působil jako slizký, stárnoucí kocour, který se nechce vzdát své smetany. Dívky byly pěkné, některé naivní, různorodé, celkově to pojetí nebylo špatné, jen kdyby netrvalo 85 minut. Co nám chce autor říci, bylo jasné už po těch 25 minutách. ()
Jak řekl režisér Jiří Krejčík,člověk by měl film vidět celý,aby ho mohl objektivně posoudit.Já jsem z Erotic mana viděl půl hodiny a raději jsem odešel (a to vůbec poprvé za sedm let,co jezdím na KVIFF).Přesto dávám 'odpad',protože tenhle film v mých očích nemohli zachránit ani Transformers nebo haldy zombíků. ()
Jorgen Leth vás donutí přemýšlet o tom, zda (je) byl pouze špičkový milenec, nebo byl (je) špičkový úchyl, nebo se zbláznil. První záběry na dvacítky válející se po posteli v hotelovém pokoji připomínají Gauguinovy obrazy. Jorgen se celkově stylizoval do role Gauguina, který to taky zabalil, odjel na Tahiti, maloval (kamera ještě nebyla, ale určitě by ji taky ocenil) nahé černošky a liboval si v tom, jak jsou úžasné. Ačkoliv mě Gauguin nikdy nepřesvědčil o tom, že Tahiťanky jsou doslova bohyně a koncept dokonalosti, tak Jorgen měl možnost mě přesvědčit nejen statickým obrazem, ale i kamerou a slovy. Kamerou se mu to dařilo prvních přibližně dvacet minut, kdy detailní záběry byly lehké, umělecké a světelně dokonalé. Zbylé minuty začal Jorgen sklouzávat směrem k buď a) focení erotického magazínu, b) komparzu na erotické představy svého mládí, které v souvislosti s jeho stářím působily trošičku perverzně a hlavně neskutečně nudně. Možná by měl Jorgen zůstat u vzpomínání s deníčkem v ruce. Jeho neustálé pokusy recitovat (měla to být recitace?) mi trhaly uši, i když dánštinu ve svém slovníku nevedu. Jeho promluvy (neustále se opakující) vyústily v jediné: mám rád kus pořádný ženský - no, jako když umí občas i něco říct, taky to není od věci, ale hlavně aby to byl kus kvalitního masa. Nesnáším tohle pojetí, nejsem chlap, ale ženská jako flák masa, ale jinak tak hezky tupá, že když se usměje, hledáte, které auto prodává, to nesnáším. Slovní spojení "oslavná poetická výpověď o kráse a přitažlivosti žen" jsem v dokumentu hledala marně. Jestliže krása a přitažlivost žen spočívá jen v erotičnosti jejich těla, tak byl Jorgen jen super děvkař, který si rád zavzpomíná, kterou měl. Holky asi čekaly, že si je děda Jorgen odveze do země dánské, země zaslíbené, a houby z toho. A pak si o tom děda Jorgen ještě natočil dokument. ()
Pět ódy na krásu mladých žen, na tom není nic těžkého. Kdyby film opravdu pojednával o ženské kráse, nebál by se autor ukázat krásu žen ve středním věku nebo starší. Takto na mě dílko působí tak, že si chtěl dědula ještě naposled vyhodit z kopýtka a zneužil důvěřivosti žen z chudších států, jež si myslely, že účinkováním v (jakémkoliv) filmu vylepší svou životní situaci. Zarazila mě žena, která řekla, že chce být jednou významná žena a myslí si, že jí tento film (kde se ženy sprchují nebo válí po posteli) k tomuto postavení pomůže. Nechápu účel scén s castingy, myslím, že stopáž nebylo třeba zbytečně prodlužovat. ()
Galerie (8)
Photo © TrustNordisk
Zajímavosti (1)
- V Dánsku se prodalo do kina pouze 6 710 lístků. (Cheeker)
Reklama