Hájek na zámku, Petr v podzámčí

Věcí, již lze dokumentu Apoleny Rychlíkové nejvíce a po právu vyčítat, je pasivní autorský přístup. Režisérka nechává hlavního hrdinu vyprávět jeho vlastní pohádku, kterou sama nijak neproblematizuje, byť k tomu tvrzení Petra Hájka přímo vybízejí. Jistě, lze to obhájit jako metodu, na niž má autorka právo, nicméně celý snímek tak upadaná do jednorozměrnosti a stává se spíše promarněnou šancí. Teprve konfrontace s opačným pohledem na svět, než zastává Hájek - zde by však oponent musel být argumentačně zdatný a pohotový - by mohla film, včetně postavy jeho hlavního aktéra (!), posunout někam dál. *** Václav Bělohradský, český filosof a sociolog působící jako profesor na univerzitě v italském Terstu, využil dokument Apoleny Rychlíkové v rámci svého kritického výkladu českého konzervativismu. Bělohradského text "Český konzervativismus: Nad dokumentem Apoleny Rychlíkové Hájek na zámku, Petr v podzámčí" tak divákovi poskytuje jednak komplement celého snímku (neboť Hájkovu zpověď zasazuje do kontextu českého konzervativismu, jehož je hlavní hrdina filmu jedním z čelních představitelů); zadruhé lze text chápat jako možný interpretační klíč, který samotný dokument postrádá. Bělohradský mimo jiné píše: "Dokument odhaluje rétorické postupy, kterými se enkláva jednoznačných (národních) Pravd ve světě velmocenských her a mediální manipulace konstruuje." (07.07.2012)

Je to docela smutné. Ten pán se má rád, rád mluví, rád se poslouchá. Věty nemusejí dávat smysl, nemusejí mít podstatu, hlavně, že tam zahrne vše, o čem všechno tak skvěle ví... Kůrovce, spalničky, homosexuály, sochu Svobody, kravaty amerických prezidentů, underground... Co je ovšem hlavní - na tahle témata existuje jen jeden správný názor - ten jeho!! Argumentace ale dost vázne, věty typu "homosexuálové utlačují 'normálního' člověka" nebo shazování režisérky oslovováním "milé dítě" asi kriticky přemýšlejícího člověka tolik nepřesvědčí. Studenka FAMU Apolena Rychlíková natočila výborný dokument, v němž se pana Hájka nesnaží prezentovat jako člověka úplně mimo realitu, naopak, dává mu vlastní prostor, ovšem jeho absolutní nedostatek sebereflexe zvládne zvednout diváka ze židle sám. (29.02.2012)

Tak dlouho se snažíte vyškrábat z toho podzemí, z toho osobního pekla, která má v sobě většina lidí geneticky zakódováno (tvrdí Hájek), až to přeženete a ocitnete se zcela mimo realitu. Hájek tuto pomyslnou hranici překročil už dávno a vzdaluje se jí i nadále se stále se zvyšující rychlostí, přičemž s sebou bohužel bere spoustu dalších blouznivců. Mimo Hampla, Konvičky a spol. (Budovatelé říše) další důležitá exkurze do bažiny českého konzervativismu; snad se časem dočkáme podobných sond i u jeho dalších exponentů (napadá mě např. taková sestupná osa Joch-Semín-Lahola). (08.06.2023)

kontroverzní konzerva Hájek, je to bizár a to pozadí natáčení taky, nic, stojí proti Vám v biografu, v lehce nadživotní velikosti a hustí to do Vás, brát ho vážně, ty jo, nejde, takovejch maniaků bude víc, vysoko, ale naštěstí moc nezmůžou, pěknej příklad toho, jak lze špatně nakládat s inteligencí, inteligence je dar a nemělo by se s ním mrhat, Hájek si řeší neaktualní, nelokální pitchoviny, snaží se bejt hodně moc zajmavej, rebel, v opozici vůči všemu, jako jeho vzor VK, jen nedokáže tak dobře strhnout média, hledá si vlastní témata, daleko víc dá však na emoce než na racionální argumenty, víra v boha, resp. potřeba příslušnosti k nějaké církvi, to já prostě neskousnu, nemůžu z toho z inteligentních dementů, dokument nás provede celou řadou zajímavých míst: podzemní chodby Pražského hradu, kde se divim, že nemělo milé děvče (ale talentované) děvče Apolena Rychlíková strach z Hájka, bohužel Apolena je příliš pasivní a Hájek jede a jede, rozohňuje se sám od sebe, jo, tyhle konzervy, nespokojeni s našim světem, svoboda jen pro někoho, že, raději by, aby Francouzská revoluce nebyla a byl tu furt feudalismus, no, třeba by byl Hájek jako poddaná nula užitěčnější :), no, nic, tito lidé nemají rádi moderní civilizaci, ale využívat vymoženosti, to jim neva, takový kokoti by si v jinačích časech kdoví jestli škrtli...............he, že jsem tohle nečet... http://www.novinky.cz/kultura/salon/261598-vaclav-belohradsky-cesky-konzervativismus.html (13.10.2012)

Spíše snůška bonmotů a autoritářských monologů ultrakonzervativního kancléře, kterým dokumentaristka spíše nečinně naslouchá a nesnaží se vyvolat konfrontaci, oživit pomalu unavující proud. Postava nakonec vyznívá jednorozměrně, stejně jako je podávána v médiích, její portrét není nijak obohacen. Čtyřicet minut je na takový přístup bohužel příliš dlouhá doba. (30.10.2011)