Kamera:
Jon ErwinHudba:
Paul MillsHrají:
Rachel Hendrix, Jason Burkey, Jasmine Guy, John Schneider, Shari Rigby, Tracy Miller, Robert Amaya, Lance E. Nichols, Joy BrunsonObsahy(2)
Hannah vo svojich devätnástich rokoch zisťuje, že bola adoptovaná po tom, čo prežila pokus o interrupciu. Vydá sa hľadať svoju biologickú matku, aby sa dozvedela pravdu o svojej minulosti a cestou spoznáva, čo je to sila odpustenia. (STV)
Recenze (25)
Výborný film s velmi hlubokou myšlenkou. Pocit bezpečí a přijetí je základní lidskou potřebou a myslet si, že se odmítnutí byť v počátku života neobjeví je velice naivní. Tento film je o moci odpuštění a přijetí sebe sama, o tom, jak hluboko může zasahovat věc, kterou si ani nepamatujeme. ()
Nejenom gore a exploitation živ je člověk. Tady se nám servíruje velmi silný film který útočí na první signální soustavu a všechny lidské pudy a pokud je ve vás jenom trochu lidského citu, nezůstane na konci jedno oko suché. Moc sympatičtí a velmi neokoukaní herci a výborný soundtrack tomu dávají krásnou mašli. Nádhera. ()
Kvalitný film, ktorý dokáže pobaviť no rovnako aj rozplakať. Možno si nevieme predstaviť, aké je to narodiť sa nechcený, zistiť že naši rodičia nie sú naši rodičia. Niečo nepochopiteľné musia títo ľudia prežívať. Snaha nájsť svoju biologickú matku sa pretvára v snahu nájsť seba samého. Záverný preslov herečky “biologickej matky” je úžasný a zanechá zimomriavky. 5* ()
Z počátku jsem si říkala: Obyčejná americká klasika, ale postupně se film dostává hlouběji do duše dívky, která v sobě nese pocit nechtěného, odmítnutého dítěte. Krásný film o tom, jak odmítnutí dítěte ma vliv jak na psychiku matky tak i dítěte. Krásné vyznání na konci během titulků. Nechce se tomu věřit, ale je to reálný příběh. Doporučuji hlavně těm, kteří nemají jasno jestli jsou pro nebo proti dobrovolnému potratu a také pro ty, kteří jsou názoru, že nenarozené dítě je pouze nějaká buňka! ()
Vcelku příjemný film, akorát je tu hodně omáčky okolo, kdy sledujeme romantické záběry dvou lidí, jak se drží za ruce a běží po pláži, případně se objímají. Mám radši filmy, kde je víc akce, takto to působí místy nudně. Ještě mě celkem štvala hlavní postava, která místo aby byla vděčná adoptivním rodičům, se občas chová jak spratek. Téma filmu je však zajímavé, celkově jsou tu dobře popsané pocity dívky, která prošla traumatem, které si nepamatuje, přesto ji velmi ovlivnilo. Cítí se nechtěná a pátrá, kým je a kdo jsou její rodiče. Nechybí tu sice klišé, že žena, která jde na potrat, je automaticky kariéristka, ale celkově slušný film. ()