Beze mne

Íránský film Beze mne není ani tak studií současné íránské společnosti nebo realistickým zobrazením malého rodinného zoufalství, jakkoliv prvky obojího velmi výrazně vykazuje. Nejsilnějším motivem, který zajistí pointu a teprve zpětně dá opravdový život zmíněným tendencím, je stále silněji na povrch vystupující filmová autoreference: záliba jedné ze tří hlavních postav, Ehsana, v kinematografii není náhodná, nejenom totiž že tvoří jednu epizodu z nezáviděníhodného života v poněkud idiosynkratické íránské rodině, ale skrz průběžnou konfrontaci filmového děje s realitou dosahuje efektu beznaděje, který by přes kvality scénáře a hereckých výkonů jinak zůstal nedosažitelný – stane se tak právě tehdy, když Ehsan nechá film skončit přesně tak, jak si to divák přeje, s podivnou pachutí nevysloveného kontrastu hořké skutečnosti v pozadí. Zároveň se všechny malé přešlapy, klišé nebo nedotaženosti filmu stávají jakoby součástí fikce, která si je své fiktivnosti dobře vědoma. Bez tohoto elementu jen další (a ovšem kvalitní) podívaná v nezávislém kině, s ním podstatný filmový zážitek. (12.01.2014)

Rodinný film pre zúfalých iráncov alebo anti-rozprávka. Zakríknutý syn, ktorého matka upozorňuje aj na to, ako má prežúvať jedlo a podobne, alebo ešte horšie, je na tom aj dcéra so svojimi sklenenými figúrkami. Má sa vzdelávať a dobre vydať, no nič z toho jej nejde. Ťažko vo filme hovoriť o deji alebo príbehu, ale niečo sa vždy deje, len nevieme, hlavne na konci, čo sa deje naozaj a kde začína predstava. Film by nemusel byť ani iránsky, podobné typy by sa dali nájsť kdekoľvek, vrátane neuveriteľne nudnej práce a života bez nádeje na lepší osud. (20.07.2016)

Po 4 iránskych filmoch si začínam zvykať, že bez hlasných slovných prestreliek sa asi nezaobídu :) Leitmotív - vzťahy v rodine, konanie pre dobro druhých - vnímam prepojený s vynikajúcim Rozchodom Nadera a Simin. Film ma chytil za srdce. Happy end? ...pre všetky postavy? Plus to, čo spomenul v komentári predoci = nadpriemerný film. (21.07.2016)

Také trio je k pohledání! Prvý (syn) řeší své problémy tím, že prostě zapadne do kina, kde se kochá špaghetty westerny v perštině. Druhá (dcera) je věčně na rodné hroudě, kde myje, leští a umisťuje infantilní skleněné figurky s pitomými zvířaty. A ta třetí (matka) chodí do rachoty, kde buďto třídí fazole nebo loupe cibule o velikosti mé palice. A tihle ti tři tragédi mají alespoň plyn, jež musí využít ještě předtím, než je Gazprom či NET4GAS odpojí ze sítě. Opravdu se tedy vyplní tragický scénář, jež bude obsahovat zaplynovaný loft? Těžko říci, má angličtina není na céčkové úrovni, tudíž nedokáží říci, co ten syn myslel tou sarkastickou poznámkou na závěr, jež obsahovala mnou doposud neviděný čas a velice specifická slovíčka! 77% /3. Festival íránských filmů Praha/ (09.01.2014)

Silne depresívny film, plný zúfalstva a obety. Citlivý a veľmi fajn zahraný. Ale keby som ja robil v práci ako ten skladník, dávno by som už dostal vyhadzov, a on sa ešte sťažoval. Pritom Peržania nie sú Arabi. Napriek kultúrnej odlišnosti by sa mohol odohrávať kdekoľvek, aj u nás, čo z neho robí pútový počin. (28.01.2017)