13. komnata Hany Andronikové (S06E20) (epizoda)

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2011, 26 min

  • igi B.
    odpad!

    Svatá prostoto! Tohle už je psycho na kvadrát! . . . Už vidím davy zpovykaných intošských hysterek, vrhajících se po tomhle ryzím >dokundamentu< (jako marketingová podpora nové knihy a navíc reklama pro aktivity zúčastněných - za kterou panstvo ještě navíc dostane tučný honorář - je to ovšem typicky tušašsky dokonalé...) s CK Andronix do lůna amazonské džungle léčit si všelijaké mindráky a choroby od duševního kuckání přes záněty mezimozkových plen po chronický pičismus a výtok z myslidel... Každopádně - zde si ten napapaný celebřitní mašíbl už zcela bezskrupulózně (zato však jak jinak než veřejnoprávně, že...) dělá s vážnou tváří ze stáda doslova vypečenou prdel. Šamani namixovaní s kvantovou fyzikou a kvanta žvástů s ječením Kurta C. nakonec... Manipulace slabé slovo. Hotová nervána narvaná do nirvány pitečního večera... Chodí havran ve sračkách, babrá se v nich ajncvajkách... Hnus! Hnus! Hnus! Chce se mi blít! - - - P.S. Vhlédl jsem v ducha Duška! . . . Krá, kráá, krááááá... - - - P.P.S. A fakt nejsem žádnej nějakej androidní bezdušek... %-))) - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled viděno 4.2.2011 na >jebničce< coby třinácté kase v té naší /pro všelijaké šmejdy/ vyšinuté pisskultuře, hodnocení 2., komentář zde jako druhý - 4.2.2011)(4.2.2011)

  • triatlet
    ***

    Na rozdíl od nejmenovaného (ne)populárního uživatele z csfd se Hana Androniková vyjadřovala velice kultivovaně a její úvahy o podstatě světa byly vrstevnaté. Rušivě působilo množství dalších zpovídaných. I když místy možná pořad připomínal reklamu na autorčinu knihu, tak podporu čtenářství nevnímám záporně.(5.2.2011)

  • adriane9
    **

    Mám Hanu Adronikovou moc ráda, mám k jejím slovům určitý vztah, protože umí příběhy obalit poetickým smyslem natolik, že je nutné abyste četli mimo řádky. Znám její knihy a tak trochu i jeji životní příběh a rozhodně byla neobyčejná a vyjímečná. Přesto je tento dokument jen o tom jaké to bylo pří její cestě do Peru, o jejích vidinách a uzdravení, v podstatě máte pocit že koukáte na dva lidi (ano Duškem nevyjímaje) kteří si dle řečí v dokumentu šlehli hodně dobrou dávku. Jsem zklamaná, protože ona měla dost vyjímečný příběh. Jenže Hana už teď ví jestli má nebe dno (název její poslední knihy) a mrzí mě že je to tak jak tehdy napsala a ja už se víc o ní nedozvím.. - „a co s tím, když je v pánu, z popela ho nevyštracháš, ze slz nesložíš,“(8.1.2016)

  • M-arta
    ***

    "Je tento vesmír přátelský?" Inspirativní dokument o výzvách a zdrojích síly k překonávání překážek, který netvrdí, že když s rakovinou odjedete do Peru mezi šamany, vrátíte se bez nálezu. ALE... Mně se to líbilo. ------------------------------------------------------------------------------------------- Hana Androniková rakovině podlehla 20.prosince 2011. Dovoluji si přiložit příhodný úryvek z její knihy "Nebe nemá dno": "Musím se smát, jak se hezky učíme všechno pojmenovat, jak se učíme vyjednávat, vyjádřit se ve větách, souvětích, komplikovaných obratech, jak dokážeme balit myšlenky, jak se koupeme v rétorice, diskusích, bojujeme se slovy, žijeme slovy, opevňujeme se slovy a pak, tváří v tvář velké kmotře smrti je nám to úplně nahovno."(4.2.2011)

  • fleker
    ***

    Hana Androniková (r. 1967) získala významná literární ocenění - Magnesii Literu a Cenu Knižního klubu - za knihu Moje broskvička má pomerančovou kůru. Krátce na to se u ní doma objevil havran a řek jí že musí vodjet do peru. Honem se běžela nechat vyšetřit do nemocnice a doktoři ji oznámili že má v těle nádor velikosti tenisovýho míčku. Tuto diagnózu ale Hana na místě vyloučila s tím, že tenis nikdy nehrála. Navíc jak sama říkala, měli doktoři kolem sebe fialový kotouče, takže se jim nedalo moc věřit. Když ale odcházela ze špitálu, na zastávce uviděla dalšího havrana a z toho se jí udělala husí kůže. Když přišla domu, zjistila že má na noze kuří voko a nejspíš bude mít i vlka. Bylo jasný že z tohohle už ji můžou vytáhnout jenom idiáni (ua-ua-ua-ua-ua). Sbalila kartáček na zuby, papuče, nakrmila schrodingerovu kočku, nasedla na kolo a vyjela směr peru. Šest týdnů na to ji horská hlídka našla jak bloudí po krkonoších a žere jedovatý houby. Naložili ji na nosítka i přesto že je škrábala, kousala do vobličeje a nadávala jim do větrníků, slunečníků a konečníků a dotáhli ji na chemo. Tam si začala uvědomovat jak je bezva že je na stromech kůra a že vzimě sněží. Pak se ukázali i lidi, který už s ní taknějak nepočítali, a i když s každým dalším pohlazením přišla o další chomáček vlasů jak pampeliška zmítaná větrem na konci října, měla z toho fajn pocit. Von už sám karel hlavonožec borovský totiž říkaval, že "v nouzi dá ti radu každý dobrý přítel, ale málokterý dá ti potěžkat svůj pytel".(15.7.2011)

  • - Jako podkres zní skladba „Where did you sleep last night“ od americké skupiny Nirvana. (simply)