Scénář:
Stanislav MotlKamera:
Lubomír StibůrekHrají:
Stanislav Motl, Pavel Turnovský, Pavel Jiras, Lída Baarová (a.z.)Obsahy(1)
Archivy jsou plné neznámých příběhů. Pátrání v zaprášených dokumentech inspirovalo vznik televizního cyklu, který odhaluje neznámé epizody novějších dějin. Hledá informace dosud utajené, které měly zůstat před veřejností ukryty. Rozkrývá dramatické osudy a příběhy osob známých z veřejného života, politiky nebo kultury, ale také zcela obyčejných lidí, o nichž se dosud nic nevědělo.
Čerpá z domácích i zahraničních archivů – soukromých i veřejných, pátrá po nových svědectvích, hledá všechny dostupné pamětníky. Reportér Stanislav Motl v něm rekonstruuje celou událost přímo na „místě činu“. Diváci jsou při tom svědky takřka detektivního pátrání, které postupně odhaluje záhadu či tajemství. Přitažlivá je skladba jednotlivých kauz – vojensko-politických, špionážních, kriminálních i mysteriózních.
Cyklus Stopy, fakta, tajemství navazuje na úspěšný autorský rozhlasový pořad Stanislava Motla v Českém rozhlase 2.
(oficiální text distributora)
Recenze (26)
Ne, toto prostě nelze. Příběh o senzitivní Zorce Janů, která byla "Ukřižovaná", je příkladem za veškerou Motlovu investigativní snahu udělat z komára velblouda. Takto už pracoval na reportážích pro Na vlastní oči a určitě zdalena nekončí. Co jsme se dozvěděli? Zorka měla leukémii, vyhodili jí z divadla a spáchala sebevraždu. Tak nač ta falešná snaha udělat z toho něco víc? To jsou tyhle urputně chtěné nic neříkající legendy o zmařeném mládí, o všech těch Jarmilách Horákových, Zorkách Janů a Janách Rybářových, které měly ty nešťastné lásky a chmury v duši. Bulváre odstup. ()
Stanislav Motl je pro mně novinářskou jedničkou a také jeho filmová podoba je nesmírně zajímavá, poutavá a poučná. Skvělá podívaná. Odvysílané díly: 1. Vraždy z milosti, 2. Anděl smrti jménem Marie, 3. Polárníci ze Zlatého návrší, 4. Apoštolové temných sil, 5. Hitlerův poklad, 6. Šakal u Vltavy, 7. Česká stopa Josefa Mengeleho, 8. Moravané mezi Eskymáky, 9. Dita a Kamila, 10. Poklad ruských carů, 11. Ďáblův švagr, 12. Záhada ztraceného obrazu, 13. Bomba pro TGM, 14. Šťastný Harry Jelínek, 15. Zabijte Edvarda Beneše!, 16. Upíři v Čechách, 17. Ukřižovaná, 18. Ohnivý Vavřinec, 19. Ztracený letec, 20. Pravda o Golemovi, 21. Boží mlýny, 22. Mystérium pražského orloje, 23. Pogrom, 24. Chlapec a hvězdy, 25. Zajatci bílé smrti, 26. Šifra Karla IV., 27. Ztracená závěť Lídy Baarové, 28. Záhada zmizelé zpěvačky, 29. Lynč, 30. Kalvárie lidických letců, 31. Hitler v Čechách, 32. Čertova brázda, 33. "Che" v Praze, 34. Řidič vozu smrti, 35. Šuhaj nebyl sám, 36. Jean Marais nebo Jan Mareš, 37. Smrt Malého prince, 38. Záhada létajících talířů, 39. Ztracený poklad. Hudební režie: Jiří Bura & Pavel Dražan ()
Upřímně, překvapuje mě to vysoké hodnocení tohoto pořadu na csfd.cz. Hodnotit však toto nehodlám. Viděl jsem jen několik dílů, Dita a Kamila, Šakal u Vltavy (mimochodem dva úplně nejstrašnější díly), pak Mengeleho stopa, badání v Jihlavském podzemí navlečené do roušky okultismu, Zlaté návrší a vražedkyni ze Sušice. Poslední dva zmiňované jakš takš šly, předevšm díky zajímavému a méně propíranému tématu. Ostatní je předeším ve znamení hledání senzace, neuvěřitelně blbých otázek (rozhovor dělá na hřbitově a ptá se "kde si myslíte, že se nacházíme?"), využívání informací z doslechu typu "jedna paní povídala" nebo "myslíme si", hledání souvislostí tam, kde nejsou a naprosto nulové závěry. Z pořadu úplně čpí ten nova styl točení reportáží, který je snad nejvíce znát v dílu o Šakalovi, kde bezuzdné blábolení dosahuje vrcholu. Jihlavské podzemí je taky fajn. Skopčáci tam zkoušeli fosforeskující látku. Možná zkoušeli něco na noční vidění do tanků... tím se však nikdo nezabývá. Zabýváme se falešným tajemnem, postavami s hranatou hlavou, pochodováním vědců podzemím pod Jihlavou a jinými bezcenými informacemi. Protože to v Jihlavě skopčáci celkem slušně znali, věděli, že v Jihlavě jsou pod městem chodby a je to dobrý terén na testování "něčeho". Když však budete chtít v podzemí najít tajemné přízraky, záhadné bytosti a nadpřirozené jevy, tak je najdete i v místních potravinách, natož v tmavých chodbách někde pod městem. K čemu to bylo se však nedozvíme, skopčáci nebyli parta nudících se elévů, tady o něco šlo, samoúčelnost není germánský styl. Možná tajemná bytost chtěla navést pana Motla k východu, tím odčinit svůj dávný hřích a u východu vylétnout jako bílá holubice... Nebo Dita a Kamila. Jedna z nich chce studovat jazyky, nemá peníze, chce pracovat jako au-pair v Itálii. Nechá se zaevidovat do nějaké agentury, kterou patrně vedou Italové. Pak jí najdou brutálně rozpáranou někde v parku, možná v tom byly ti Italové, ale taky možná nějaký sadista zvaný Chirurg, který na detektoru evidentně nemluvil pravdu. No, a co z toho plyne? To fakt nevím... Závěry nulové, informace nulové, jen spřádání teorií na pochybných základech. ()
Jak který díl. Tam, kde se Motl musí držet fakt a dokumentů, jde často o zajímavé představení určité ne tak známé nebo méně známé události, někdy s novými úhly pohledu, ale dost často spekuluje, fakta si domýšlí a - co mě nejvíc štvalo - kupodivu vždy někde najde nějaký zapomenutý (papírový) dokument od nějakého neznámého člověka, který jej zachránil v minutě dvanácté, a na základě tohoto textu pak rozvíjí své teorie, aniž bychom měli možnost si nějak tak podivný zdroj ověřit. Navíc mi přijde, že pan Motl trpí obdivem k Němcům a šlechticům, takže v některých dílech z nich jemně a někdy více, jindy méně nápadně dělá děsné lidumily. ()
Znám více jako mluvené slovo, ale seriál se mi líbí moc. Zvláště některé díly, opředené tajemstvím, historií, okultismem, magií. Kromě Apoštolů temných sil bych ráda vyzvedla i díly: Mágové proti Hitlerovi, Staroměstský orloj, Lynč (smrt herce, režiséra a producenta Jana Svitáka), Anděl smrti (masová vražedkyně M. Fikáčková), Vlčí dítě, Hledání Viktorky (z Babičky Boženy Němcové), Requiem pro Pavlínu (zmizení nadějné folkové zpěvačky P. Braunové). ()
Reklama