sportovec

Rozverně pojatý život významné francouzské herečky své doby je zasazen do rozporuplného kontextu doby jejího života. Pod leskem života královského dvora a dostavovaných Versailles lze vnímat drsný život lidových vrstev i tenkého rozhraní mezi chudobou a až neřestně pojatým bohatstvím. Sophie Marceau tu předvádí jeden ze svých životních výkonů a režisérka Belmontová obdobně zvládá krajně nesnadné téma a úspěšně se vymaňuje z hrozících osidel levně dobrodružného a zkreslujícího pojetí. Fakt, že film přibližuje i velké dramatiky té doby Racina a Molliéra patří k dalším důležitým přínosům MARKÝZY. "Božský" král Slunce tu sice není představen ve své skutečné podobě ničitele francouzských veřejných financí, ale skutečná tvář tohoto absolutismu se tu dá za zástěnou vnější okázalosti rovněž postihnout.

Brilantní zachycení normalizace a lidí té doby, které je zárodkem polistopadového češství. Sama detektivka má výrazný umělecký přesah a převažuje nad touto výpovědí o zašlé době. Je zajímavé pozorovat jak roste kvalita našeho herectva, má-li co hrát. I v nadprodukci se dají najít perly - někdy až nečekaně. Zvlášť zajímavé je, že normalizační osten v sobě už soustřeďuje jak námět, tak scénář který je režií navíc výborně rozveden a promítnut do struktury tohoto díla. Stejně tak mizí absence ideovosti, tj. konstatace adekvátně, navíc spontánně uplatněné ideovosti a současně i hrabalovské perličky na dně.

Mistrovsky zvládnutý balanc mezi hororem, psychickými postiženími, atmosférou anglické vesnice poslední čtvrtiny   předminulého století pojících znaků  tohoto asi nejlepšího ztvárnění Doylova detektivního díla. Jak předloha, tak scénář i režie tu dokonale souzní.

Skutečně lehká komedie o strastech dospívání a příkopech mezi dětstvím a dospělostí. Miloš Kratochvíl si s tímto oddechovým tématem opravdu vyhrál a ani režie, ani herci mu to nekazili. I lehká tvorba může mít umělecké, profesionální ztvárnění. V tomto případě se to opravdu vydařilo. Jen není možné čekat od toho víc, co skutečně tato inscenace nabízí.

Západoevropský western, dobře udělaný. Jiní se k tomuto tématu vyjádřili víc než dostatečně podrobněji.

Seriál s rozporuplnou pověstí při bližším zhlédnutí nepůsobí zdaleka tak odpudivým dojmem, jak se rýsuje v reakcích na ČSFD. Hlavní hrdinové jsou pojednáni neschematicky, některé postavy (Hrušínský, Brzobohatý, Hlaváčová, Holý, Horváth st.) jsou plnokrevnými postavami, poválečná realita nezakrývá stíny poválečné obnovy a počínající sovětizace. Je těžké přesně zachytit i nedostatky RODÁKŮ: někdy drhne psychologické prokreslení postav, jindy kompozice námětu i scénáře, jsou tu také poměrně velké hluché plochy na úrovni ne přehlédnutelných částí dílu (hospodské scény), nelehký úděl má mladičký Jan Šťastný a jeho lásky v titulní roli. Místy j seriálem řetězcem různorodě zvládnutých scén. V porovnání s většinou polistopadové dramatické tvorby polistopadové České televize však obstojí víc než čestně a ve svých zdařilých místech graduje v přesvědčivý obraz pohnutých čtyřicátých let. Stalinistické ideologie je v něm méně, než by se dalo čekat.

Sílení komunistů není výmysl, ale historický fakt a tento díl se zdaleka neomezuje na ně. Portrétů postav nejrůznějšího druhu a charakteru je tu více. Spíše se zdá, že přituhovat teprve začne.

Průpravný pořad upozorňující na zásadní změnu v pohledu na lidské tělo. Význam střevní mikrozvířeny a mikrorostlinstva /mikrofauny a mikroflory/, nově mikrobiomu, který váží kolem dvou kilogramů, dnes zásluhou v tomto ohledu špičkové české lékařské vědy dospívá až k pojmu druhého lidského mozku. Pořad skýtá celou řadu podnětů k hlubšímu zamyšlení nejen nad vlastním zdravím, ale současně i nad budoucností lidstva,

Popularizace je obecně ve vědě jedno a bádání a výzkum druhé. Bez popularizace se však věda mění ve scholastikizující sektářské vědění bez veřejné autority; pro laika je pak takřka nemožné odlišit odborníka a badatele od hlupáka a podvodníka. Vhodně zvolený pár průvodců přibližuje raně novověkou osobnost (periodizace je vždy problémem sama o sobě) osobnost prvního etnického Čecha evropského a tedy vlastně i světového významu především jako živého člověka a ne jako chodící dogma. To samo o sobě je už opravdu mnoho. Pořad je navíc navozen jako antická škola chůzí - stoická - a to mu propůjčuje důvěrně lidský a přístupně blízký ráz. Je - asi být chtěl - jakýmsi pohlazením. I to je autorská metoda.

Analyticky pojaté anglické dílo-dokudrama je pro veřejnost sdělovatelnou zprávou o životě vynikajícího anglického reformátora, který hluboce ovlivnil vedle valdenských českou reformaci a na nějž evropsky navázal Mistr Jan Hus. Britsko-česká vlna prvotní evropské reformace formovala nejen Evropu své doby a stopy jejího pojetí najdeme nejen v unijní části našeho kontinentu. Je dobré znát základní fakta o tomto pozoruhodném anglickém muži.