Lisabonský příběh

l´art pour l´artismus toho nejhrubšího zrna. přes prvotní nadšení novoevropskýho roadtripu mě tahle kinematografická manýra začala strašně nudit. rozumim atmosféře lisabonu. dokonce i madredeus neni tak uplně hroznej. ale příběh zvukaře, co loví nejen zvuky, ale i svýho režiséra, aby spolu nakonec natočili největší filmovou poctu filmu samotnýmu je prostě moc i na mě. onanovat se dá za hodně míň peněz a navíc vás při tom nemusí nikdo sledovat. (14.03.2012)

Nuda, nuda, pak se nic nestane a zase nuda. Nepovedená reklama na Lisabon. (02.05.2023)

To neni ze by to bylo bez pribehu. To je proste WIm Wenders, a toho jako jo anebo ne. Nic mezi tim si nedovedu predstavit. Lisabon je nadherny, od me prvni navstevy jsem pro nej mela slabost, a touto optikou WIma Wenderse dovede zprostredkovat presne ty pocity kdyz jsem se prochazela tamnimi ulickami. Hudba take paradni. Do dokonalosti tomu neco chybelo, ale pro me zafungovalo jako velice prijemny film diky kteremu se tesim na leto. (27.04.2015)

Pomalé tempo, atmosféra, hudba a jedno z nejkrásnějších měst. Určitě to není film pro každého a už vůbec ne pro ty, kterým Lisabon nic neříká. (24.01.2010)

Už ste někdy měli ten zvláštní pocit, že nějaké město musíte nutě vidět? Já ho poprvé dostal po zhlédnutí tohoto filmu. Už od včera přemýšlím o čem ten film vlastně byl a o tom jestli vůbec měl nějaký děj. A při tom mám z toho filmu skvělý zážitek. Asi to byla ta atmosféra, to tajemno, to čekání na to co nepřišlo nebo jen prostě úžasná podívaná. Jsem hodně rád, že jsem ten film viděl ale řeknu Vám rovnou, že bych se bál ho doporučit. Přesto jsem uvažoval i o 5 hvězdičkách. Tenhle film ale asi sedne málokomu. (30.03.2010)

V Lisabonu jsem nikdy nebyl, ale teď mám chuť se tam podívat. Podle mě jeden z nejhezčích Wendersových filmů. Koláž poetických obrazů a zvuků + úvahy o smyslu filmu, umění a vnímání světa. Méně depresivní melancholie a více magického okouzlení (možná i vlivem jižanského prostředí) než je u Wenderse zvykem. (08.03.2012)

Začne to jako roud můví a člověk je připravený na komedii , ale stane se z toho sity můví a zas tak srandovní to není . nicméně je to 1 z těch filmů , který v člověku zanechá nějakou stopu , a určitě si na něj vzpomenu , protože se z hlavy jen tak nevykouří . A při tom tam nikdo k újmě vlastně nepřišel. (28.06.2023)

Film čerpá hlavně a především z genia loci portugalské metropole. Schody, dvory a terasy starého města, tramvaje proplouvající úzkými uličkami, tržiště, přístav... záběry města podkreslené skvěle zvolenou hudbou předkládají lisabonskou atmosféru v autentické podobě. Pokud jde o příběh, ten tu vlastně není, nebo alespoň není důležitý, prostě další štace Phila Wintera. Hledáme-li ve filmu myšlenky, tady jich bylo spousta - střet starého a nového, směřování kinematografie, básně a eseje v čtených pasážích... Hledáme-li pocty a odkazy, i těch tam je dost - Dziga Vertov je zmiňován jak verbálně tak i obrazově, úvodní jízda autem připomíná úvod "Alice in den Städten" (a jen tak mimochodem, scénu podobnou Philipovu setkání s muzikanty použil o 15 let později Jarmusch v "Limits of Control"). Humor obstarávají celkem předvídatelné gagy (pneumatika na mostě, sklenička na střihačské plotně...). Herecky to je dost... divné. Děti celkem OK, muzikanti dobrý, Fritz tragický, a Rüdgier Vogler hraje... no, jako vždy, navíc se zde potvrdilo, že Wendersův kostymér ho prostě nemá rád... Ale nevadí, vždyť ti všichní hrají jen vedlejší role, neboť tu hlavní si pro sebe urval... Lisabon. Vykašlete se na všechno výše popsané a užívejte si kouzlo krásného města. (04.06.2010)

Lisabonský příběh mě pobavil a potěšil. Jedná se o zápletku plnou překvapivých detailů a úsměvných, upřímných situací. Lisabon 90. let pak na nás dýchne svou osobitou, nepřikrášlenou atmosférou, a člověk ho pak chce přes všechny mínusy navštívit. Film je tedy kvalitně zpracován, co se týče originality a kamery, samotný "příběh" však je lepší neočekávat a následně nebýt příliš zklamán. Rozhodně ale stojí za vidění a člověk si s filmem užije hezký večer. (08.04.2017)