Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
"Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně." Neo-rustikální food porno v podání zaopatřené hedonistky, která se neumí vyjadřovat. Prostě úplně nejvíc. ()
Noblesní a jaksepatří udržovaná šedesátiletá paní s krásnou kuchyní (a s nadměrnou fixací na babičku a maminku) vaří dobrůtky pro své vyhipstřelé přátele, tak aby to všichni viděli a záviděli, jak krásný život má. A kameraman se tou žranicí opájí, jak kdyby točil porno, v němž knedlík hobluje vepřovou panenku. V druhé sérii doufám ve více Marka P. ()
Péct chleba je stejně přirozené jako třeba dýchat! ____________________ Uzená makrela byla vždycky moje strašně oblíbený jídlo. Obzvlášť když sem byla malá. Já sem vžycky přišla ze školý, nakoupila sem si cestou tu makrelu, a pak sem ji jedla s hořticí. Tenkrát ještě plnotučnou, protože dyžonskou sem neznala. A pak sem... mi stala taková příhoda, a to zas neni tak dlouho, nakupovala sem na náměstí v Domažlicích a kupovala sem si právě makrelu, a přišla ke mně jedna pani a řikala: já vam musím říct takovou věc, vy si kupujete tu makrelu a já sem se teď naučila takovou úžasnou pomazánku, a teď mi ji začala popisovat a mě nikdy nenapadlo, že by se z makrely dala udělat pomazánka a tak sem to vyzkoušela a fakt byla naprosto úžasná a vod tý doby ji dělám pořád. A teď ji udělám tady i s váma. _____ Takže teď začne ten fakt zábavnej moment - vobíračka, jó._____ Na o jestliže du na ryby, tak je jasný, že bez rybí pomazánky prostě jít nemužu. __________ Tak tohle sou ty pstroužci, ty já teda obvykle je dělam tak, že je jenom poprášim moukou, pak je osmahnu na pánvi a dám je na chvilku péct. Ale protože tyhlé... se tak krásně smějou a sou takový nádherný duhový, tak sem se rozhodla, že jim udělam takovej vymazlenějši recept. A nejdřív eště pred tim... jim udělám vobrovskou pohodu. Takle je trošku posypu solí... a udělam jim takovej píling jako. Krásně z nich takhle setřu... všechen ten sliz. Tak a teď je teď je vomeju, budou mít takovou jako lázeň... ()
Toto snad neee. Vemte jednu selku ze statku, navlíkněte jí do image ala Bridget Jonesová a umístěte ji do sterilní vzorkové kuchyně z Ikei. Hlas má jako transvestita, vyjadřuje se tak, že se lidi čekající na sociálce vyjadřují snad líp, div neřekne 'ty v*le, to je hustý'. Sice recepty jsou zajímavé a postup je dostatečně popsaný, ale ty ostatní kecy okolo jsou trapné. Mě absolutně nezajímá, co jí píše nějaký imaginární nápadník z imaginární návštěvy baru do smsky a jak ona to prožívá a řeší se sestrou, co mu teda napíšou, jakmile se dostanou z kocoviny. Aby to ozvláštnily, tak jdou nakupovat v pyžamu, aby ukázaly, že mají vážně až tak drsnou kocovinu, že nejsou schopné se převléct. Plus nechápu přítomnost toho tyroláčka (nebo jaký to je kroj) v úvodní znělce i předělech mezi jednotlivými recepty. Když se dívám na pořad o vaření, tak se chci něco dozvědět a ne sledovat nějaké tlachání, to si rovnou můžu pustit tureckou, argentinskou či podobnou telenovelu, která zabije můj čas stejně 'plnohodnotně'. To vážně není v českých krajích žádná normální příjemná ženská, která umí vařit a taky to umí ukázat a předat zkušenosti, aniž bych si myslela, že je jako bachařka nebo chlap v ženských šatech? Dávám 1* za recepty. Zlatí Kluci v akci. PS: sice jsem ve vaření absolutní amatér, ale nakrájet zeleninu dokážu teda mnohem rychleji než slečna Dita P. ()
Tak já tedy nevím. Jak zde někdo píše, že Dita P. je originální, tak potom nechápu, proč je to celé stylizované včetně názvu do Bridget Jones? I ty podobné scény, kostýmy a situace. Nic originálního, prostě levný český, a žel veřejnoprávní, šunt. Jako když si v Holešovické tržnici koupíte skutečně originální Adipas nebo Abidas. Recepty samotné mi přijdou takové nějaké nóbl. Tohle by si někdo dobrovolně dělal doma? A jako že tohle jsou rychlé recepty? Gordon Ramsay umí nabídnout a do pár minut udělat rychlé recepty. Ale tohle je - prostě divné. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama