Land and Sons

Absolutní nuda z islandského venkova. 15% (07.01.2013)

Země a (její) synové. Opět zajímavé drama s osobitou, ryze severskou atmosférou, které mě upoutalo od první chvíle rozehraným náhledem do života v jiné zemi, období i kultury, s ukázkou fyzické práce na severské farmě i obvyklými poetickými vyjížďkami otce a syna na koních při záhanění ovcí přes okolní islandské luhy a háje... Hlavní hrdina – mladý synek (Sigurður Sigurjónsson) mi svými pohledy během dialogů připadal občas až jako mentálně lehce postižený, což přičítám hlavně odlišné nátuře v drsnějším odlehlém prostředí a částečně silnému vlivu času tráveného s otcem, se silnou (byť radostnou) zálibou v alkoholu a ráznou nečekanou proměnou na vyhaslou trosku. Režisér dokáže skvěle vyprávět obrazem, včetně zachycení sociálních rozdílů mezi venkovským a pokrokovějším městským světem, drama se působivě odvíjí do okamžiku odhodlání se k definitivní rozlučce s rodnou hroudou a doslova pohřbením starého života po tragickém zvratu v rodině... snad jen romantická linie mě příliš nevzala a ono náhlé vzplanutí ve mně vzbudilo jakýsi studený dojem, přestože pro Einara mohlo jít o jeden z emotivních vrcholů z posledních dnů ve „staré zemi“. [80%] (27.12.2023)