Pornografický vztah

Už jsem Pornografický vztah viděl před pár lety, ale stejně jako tehdy jsem si ho vychutnal i podruhé. Pro mě je tohle ten nejlepší důkaz, že k natočení zajímavého, neotřelého a přitom velice kvalitního filmu stačí dva dobří herci a inteligentní scénář. Na minimálním prostoru a bez vysokých nákladů vznikl pohodový film, který má pro mne úžasné kouzlo a krásu. I když je téma intimního vztahu přes internet asi pro většinu z nás cizí, je to příběh jak ze života, uvěřitelný, zdánlivě obyčejný, ale opravdový, syrový, bez umělého patosu, bez příkras. Hodně k tomu přispívají civilní projevy obou hereckých protagonistů. Sedla mi i forma vyprávění, kdy je vztah hodnocen s odstupem času a divák je seznamován s pohnutkami hlavních postav prostřednictvím jejich vzpomínek a dojmů, které se často navzájem rozcházejí. Není to o sexu nebo erotice, je to o neporozumění, strachu z odmítnutí a neschopnosti otevřeně komunikovat nebo vyjádřit své pocity v některých situacích. (20.09.2012)

Tak co, řekl jsem si, kouknu se na francouzskou romanťárnu, která má v názvu "pornografický" a Djkoma se nad ní s maximálním hodnocením rozplýval. A ono to vyšlo. Je to příliš zvrácená představa, že si dva cizí lidé domluví přes inzerát sex, nebojí se v tom pokračovat a po několika měsících, když vyvstanou první city, se vše začne komplikovat, ale proč ne, oni se snaží navzájem konečně poznat. Celý snímek je vedený v jakémsi dvojinterview, kdy nám jej oba aktéři popisují retrospektivně. To dává Pornografickému vztahu střídání napětí a vypjatých scén s těmi klidnějšími, s nadhledem. Film je perfektně zvládnut po psychologické stránce postav, velkou sílu představují dialogy, které maximálně podporují fantastické herecké výkony Nathalie Baye a Sergi Lópeze. Málokterý snímek si dokáže na tak malém prostoru, který dvojici herců nabízí jedna kavárna a hotelový pokoj s přilehlou ulicí, vytvořit tak podmanivou atmosféru. I vzhledem k tomu, že jsem si celý příběh ještě dvacet minut poté rozebíral v hlavě, jsem byl na vážkách se stoprocentním hodnocením, ale zatím si jej ještě ponechám a všem film doporučím. Těch 80 minut uteče jako nic. (90 %) (30.05.2012)

Něco mi tu vadilo, ale co? Už vim, nic se v celym filmu nestalo. Dal by se popsat jednou větou: Ona se na něj usměje, on se zeptá jestli půjdou do hotelu, zavřou se dveře od hotelového pokoje, otevřou se dveře od pokoje, na ulici se rozloučí a domluví na příští týden. Jestli v tom bylo něco hlubšího tak jsem to nepochopila. Citově mě to nijak neoslovilo. Snad jen ten trochu nahořklý závěr, kde si člověk uvědomí jak neodstatečná nebo nepochopená komunikace může vést tak daleko, že dva lidi, kteří se upřímě mají rádi, si úplně zmizí ze života. Tři hvězdy za to jak mě z toho zamrazilo. (06.03.2011)

Mám ráda filmy, co se vymykají těm dnešním a tohle je ten správný příklad. Čistý snímek s kopou dialogů a přemýšlení to já fakt můžu a dokonce rozumím i tomu snadnému zamilování se.. Bohužel není jediná pasáž z filmu, která by se mi vryla do paměti a nepochybně na tenhle kousek za pár týdnu zapomenu. (11.01.2013)

Zajímavý film o vztazích. Takový Woody Allen (i s monology na kameru) jen schází Allenův vtip, což je škoda. Opravdovým překvapením pro mě bylo, že jsem se vůbec nedověděl, co v tom pokoji dělali za prasárny a ani nevím jestli mě to naštvalo nebo potěšilo. Ale romantickým filmem bych to nenazýval, ty většinou končí jinak:) (20.12.2004)