Onirica - psí pole

Majewski a jeho posedlost Dantem. Není jednoduché film pochopit. Snové projekce a realita jsou jako puzzle a musí se umět poskládat. Naprosto autorský film - režie, scénář, kamera hudba. Majewski je renesanční postava současnosti, ale přenést svoje myšlenkové linie filmovou řečí na diváka se moc nepovedlo. průměr. (10.08.2019)

Po kameramanské stránce výborné, po dějové nic moc. Snové pasáže se opravdu moc povedly [LFŠ2019] (12.09.2019)

Poslední částí triptychu, předcházející částí jsou ZAHRADA POZEMSKÝCH ROZKOŠÍ a MLÝN A KŘÍŽ. Sledujeme Individuální tragédii muže, jenž jako jediný přežil autonehodu a nedovede se s tím vyrovnat, což se prolíná s tématem katastrof, které postihly Polsko roku 2010 (velké záplavy, omezení letů po výbuchu islandské sopky a letecké neštěstí u Smolenska, kde zahynul president a významní činitelé státu). Vizuálně vytříbené, hypnotické snové vize střídají stylizované záznamy běžného života a občas i dokumentární záběry, paralelní pocity zkázy doprovází recitace úryvků z Dantovy Božské komedie v italštině. Přes oprávněné výhrady, že filmu chybí dějová linka, je tu cítit cítit ruku mistra, jakého můžeme Polákům jen závidět. Poznámka: Vůči kritice, že film trpí nedostatečným dějem či zápletkou, se Majewski vyhrazuje tím, že dílo pojal jako namalovaný obraz složený z množství různorodých detailů. A Danteho prý volil proto, že by ho zajímalo, jak by se středověký básník díval na současné katastrofy. (01.03.2015)