Obsahy(1)
Film představuje vizi pochmurného města. Hlavní hrdina, Pan Pavouk je úředník pracující v obrovské kanceláři, dobrovolný otrok, člověk osamělý a ztracený v labyrintu ulic, chodeb a vlastní mysli nasáklé alkoholem. Avšak kdesi mnohem hlouběji, v místech, kde se rozum rozpadá a začínají sny, se otevírá nekonečný prostor, ve kterém září křehká síla... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
4-5 // Vizuálně působivé, ideově už ne tak úchvatné/zajímavé, rozhodně ale výjimečný počin. ()
Uf...! (Hřebíky do hlavy...) Tak tohle bylo hodně drsné, dámy a pánové...! Nevím proč, ale atmosférou mi to připomnělo Orwella a muzikou Sicaria....Více o autorovi zde - zajímalo mě, co bylo dál... ()
Krásná mravenčí práce za hranicí lidského úsilí. Vojtěch Kiss tomuto filmu obětoval mnohé a myslím, že dlouhé odříkání stálo za to. Film jako mystická cesta, kde výtvarník bojuje od snímku ke snímku, hledá obrazy, doluje vize, které pak zvuková stránka dotáhne k dokonalosti. Velmi se mi líbí ta kombinace dokonalosti, detailně vypracované modely architektury, schématické figury, perfektně vybalancovaná atmosféra scén v kombinaci s nejjednoduššími technickými postupy a nezapíranou klasickou animací z masa a papíru. Na tyto cesty se dnes málokdo vydává pro jejich náročnost. Tleskám a těším se na další filmy. ()
Dost možná nejpreciznější a nejemočnější loutkový kraťas za posledních minimálně deset let. Bohužel skončil u expozice nádherně pozvolna se rozvíjejícího celovečeráku v plymtonovskem duchu. Bohémské pozadí vzniku tohoto jistě vyjímečného kousku neomlouvá absenci pointy či vyustění. Film je utnut vizuální naivistickou exibicí a nutí diváka přesedlat z psychologického dramatu do videoartu, o několik tříd výtvarně banálnějšího a co diváckého zážitku nudnějšího. Je pochopitelně z mé strany vrcholně drzé až prostoduché říct o abstraktní intimní výpovědi emocí, že je banální nebo nudná... Počkám si na jiný čas a na jiné místo a možná závěr filmu prožiju tak, jako autor sám... a pochopím. Pomyslnou hvězdičku navíc, že to autor přežil ve zdraví a druhou za geniální opileckou animaci. ()
Ach, rybičky a umělé květiny v rohu. Toto seskupení extrémně konkrétních detailů ve mně vyvolává všeobecnou ztrátu paměti, respektive zapomenutí. Ano, to je mnohem hezčí slovo. Ale pořád není úplně krásné. A abych si připadala jako filmový recenzent: Ta práce se zvukem! ()
Galerie (6)
Photo © Nutprodukce
Reklama