Scénář:
Alena ČinčerováEpizody(8)
-
Bubnové z Litic (S02E01)
-
Hildprandtové (S02E02)
-
Podstatští (S02E03)
-
Bartoňové z Dobenína (S02E04)
-
Wratislavové (S02E05)
-
Belcrediové (S02E06)
-
Mensdorffové-Pouilly (S02E07)
-
Liechtensteinové (S02E08)
Obsahy(1)
František Kinský seznamuje Česko s dalšími šlechtickými rody... Projekt Modrá krev nabízí nový pohled na českou šlechtu a diváci i odborníci se vzácně shodují na tom, že přinesl řadu překvapivých svědectví o životech šlechticů i náhledech na minulost i současnost. Projekt ukázal pozitivní pohled na svět moudrých a zajímavých lidí. Nabídl svědectví o tom, že šlechticové nevnímají křivdy posledního století nijak fatálně, naopak se na ně dívají s nadhledem a notnou dávkou specifického humoru. Přinesl vizuálně mimořádně pestrou podívanou po desítkách památek. Velmi pozitivně hodnocený byl moderátor František Kinský. Civilní a přitom noblesní, ale také zábavný a přirozený. Zajímavým bonusem je edukativní hodnota. Proto má smysl v projektu pokračovat druhou řadou... „Druhá řada cyklu Modrá krev není naplněna tak slavnými jmény, které všichni znají odedávna, jako tomu bylo v řadě prvé, protože jsme je vyčerpali. Avšak naopak tím může být zajímavá. Dá se očekávat, že se diváci budou chtít dozvědět více o rodech, jejichž jména jim jsou jen tak trochu povědomá, cosi jim říkají, nebo jsou i zcela neznámá, a proto budí zvědavost. I zde se za názvy rodů skrývají živí lidé z masa a kostí s mnohdy neuvěřitelnými životními osudy. I je spojuje rodokmen probíhající mnoho staletí, úcta k odkazu předků, láska k zemi české i perzekuce za éry totality. Záměrně vybíráme do tohoto pokračování opět jen rody, jejichž aspoň někteří zástupci mluví česky, popřípadě žijí v Česku,“ říká dramaturg Josef Albrecht. (Česká televize)
(více)Recenze (1)
Ze středohornoněmeckého slahta, geslechte — „rod, kmen, původ-vnímám je ve většině případů jako nadprůměrně šlechetné, oni sami občas o sobě mluví jako o přešlechtěných :-) šlechta, sic. šlachta, spolu s pol. szlachta (z toho r. šljáchta o polské šlechtě) ze sthn. slahta nebo střhn. slahte rod, původ, kmen; č. šle- vzniklo patrně vlivem střhn. geslehte (nyní Geschlecht rod). Jinde přejato s původním významem rod, krevní příbuzenstvo: dl. šlachta, sin. ilahta, kdežto pro „šlechtu" nově utvořeno hl. šlachta. Rodové šlechtictví je vynález Západu, Slovanům byl ten pojem cizí. Odvozeniny: ušlechtilý (stč. šlechtily), šlechetný (zůstalo časem jen v oblasti mravní), šlechtic (s domácí starou příponou -ifb, dnes už neproduktivní, jako kněžic, sch. -ic ve vlastních jménech). Viz i slečna. Původní význam „dobrého rodu" je dosud v šlechtiti. ()